Vyhledat zájezd na mapě

Indonésii, největší ostrovní stát na světě, velice dobře vystihuje národní heslo „Bhinneka Tunggal Ika“ (jednota v rozdílnosti), které je i součástí státního znaku. Už jen obrovská rozloha 1 919 440 km² a rozdrobenost země do 17 508 ostrovů a ostrůvků (z nichž pouze asi 6000 je obydlených) napovídá, že příroda a kultura země má mnoho tváří. Souostroví se rozkládá po obou stranách rovníku mezi asijským a australským kontinentem a tvoří předěl mezi Indickým a Tichým oceánem.

Mezi největší indonéské ostrovy patří Sumatra, Jáva, Borneo, Sulawesi a Nová Guinea, nejpopulárnější je asi ostrov Bali. O některé ostrovy se Indonésie dělí s dalšími státy. Severní část ostrova Borneo (indonéská část se nazývá Kalimantan) náleží Malajsii a sultanátu Brunej. Podobně je tomu u Nové Guiney, jejíž západní část patří pod indonéskou vlajku, východ ostrova nese název Papua-Nová Guinea a je zde samostatný stát. Nakonec ostrov Timor je pak v západní části indonéskou provincií, ve východní části vznikl samostatný stát Východní Timor.

Zajímavá místa

BaliGili MenoJáva: vulkán BromoSumatra
Bali: Danau BaturJávaJáva: YogjakartaSumatra: Bukit Lawang
Bali: Lovina Jáva: BorobudurJáva: Západní JávaSumatra: Bukittinggi
Bali: Pura BesakihJáva: JakartaLombokSumatra: jezero Toba
Bali: Pura Taman AyunJáva: kráter IjenSulawesiSumatra: Medan
Bali: Tanah LotJáva: planina DiengSulawesi: MakassarSumatra: Padang
Bali: UbudJáva: PrambananSulawesi: Tana Toraja

Informace

Základní informace o zemi (časový posun, měna) a dále pak praktické informace o počasí, bezpečnosti, očkování, vízové povinnosti či zastupitelských úřadech v Indonésii naleznete v odkazu.

informace o Indonésii

Historie

Dějiny nezávislé Indonéské republiky, tedy státu, jak jej známe dnes, jsou poměrně krátké – přibližně 65 let. Navzdory dlouhodobému trvalému osídlení souostroví, sahajícímu až do dávné prehistorie, o dějinách Indonésie coby samostatného státu tohoto jména lze hovořit teprve až od skončení 2. světové války, kdy Indonéská republika vznikla

Více o dějinách Indonésie

Kuchyně

Přestože indonéská kuchyně nedosahuje věhlasu některých vyhlášených asijských kuchyní jako například thajské, i zde je určitě z čeho vybírat. Stejně jako země sama v průběhu staletí vstřebávala kulturní vlivy národů, které se v souostroví objevovaly (indický, arabský, portugalský, čínský, holandský), v kuchyni tomu nebylo jinak

Více o indonéské kuchyni

Náboženství

Situace v ostrovní části JV Asie je z hlediska náboženství velmi různorodá a komplikovaná. Původní animistickéa šamanistické náboženské tradice překryla nejdříve indická náboženství, později je na většině území regionu vystřídal a obohatil isláma kultura muslimská. Po příchodu Evropanů tento mix doplnilo náboženství a kultura koloniálních mocností, tedy křesťanství a kulturní vlivy evropské. Do této „náboženské směsi“ se přimíchaly ještě další ingredience – především náboženství čínských komunit či hinduismus pracovních sil z Indie. A to vše při částečném zachování všech původních tradic, které nezmizely ani s příchodem nových náboženství.

Více o náboženství v ostrovní JV Asii

Jazyk

Indonéština, na rozdíl od malajštiny, je sice úředním jazykem Indonésie, neexistuje ale přímo žádné etnikum, pro které by byla rodným jazykem. Pro všechny Indonésany je tak řečí, kterou je třeba se víceméně naučit ve škole, přinejmenším ve spisovné formě. Je proto jednotícím prvkem, společným celému souostroví. 

Více o indonéštině

Příroda (ochrana)

V Indonésii se vyskytuje 6 z celkových 7 druhů mořských želv, 4 druhy tu kladou svá vejce, početnost jejich populací hlavně kvůli vlivu lidí neustále klesá a ochrana mezinárodním i indonéským zákonem nepomáhá,

Zajímavé články

Nejoblíbenější zájezdy

Související články

Buddhismus v ostrovní JV Asii

Buddhismus vychází z hinduismu, některé základní koncepty sdílí (reinkarnace, karmický zákon, do značné části i mytologii), jiné rozvádí dál a modifikuje. Za zakladatele buddhismu je označován princ Siddhárta Gautama, který žil v 6.–5. století před Kristem v severní Indii. Již při narození bylo předpovězeno, že se stane buď velkým králem, nebo velkým náboženským učitelem. Siddhártův otec měl samozřejmě zájem, aby jeho syn převzal vládu nad zemí a snažil se mladého prince ochránit před veškerými strastmi života. Až do svých 29 let nepoznal Siddhárta nic než radovánky a příjemné stránky života. Poté, podle tradičního podání, při návštěvě města za zdmi královského paláce se setkal se stářím a strádáním, nemocí a smrtí. Ve stejnou dobu také uviděl mnicha, jehož duševní vyrovnanost na Siddhártu velice zapůsobila. Rozhodl se odejít z paláce, opustit svou rodinu a postavení a plně se věnovat meditacím a hledání cesty k osvícení. Vyhledal nejlepší učitele, pod jejichž vedením se věnoval hlubokým meditacím, podrobil se kruté askezi, sahající až na samou hranici lidských možností, ale přesto nedokázal dosáhnout osvícení. Poté se rozhodl následovat svou vlastní cestu, vyhýbající se extrémům jak nevázaného života, tak přílišné askeze. Krátce poté dosáhl osvícení a stal se tak Buddhou (osvíceným), velkým duchovním učitelem. Zásadní pravdy, které během svého osvícení nahlédl a poté vyučoval, jsou dodnes tím nejzákladnějším učením buddhismu. Patří mezi ně tzv. čtyři vznešené pravdy (týkající se strastné povahy lidského bytí), vznešená osmidílná stezka (cesta vedoucí k zániku utrpení) a dvanáctidílný řetězec podmíněného vznikání. 

Celý článek
Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů