Indonésie – cestování, památky

Vyhledat zájezd na mapě

Indonésii, největší ostrovní stát na světě, velice dobře vystihuje národní heslo „Bhinneka Tunggal Ika“ (jednota v rozdílnosti), které je i součástí státního znaku. Už jen obrovská rozloha 1 919 440 km² a rozdrobenost země do 17 508 ostrovů a ostrůvků (z nichž pouze asi 6000 je obydlených) napovídá, že příroda a kultura země má mnoho tváří. Souostroví se rozkládá po obou stranách rovníku mezi asijským a australským kontinentem a tvoří předěl mezi Indickým a Tichým oceánem.

Mezi největší indonéské ostrovy patří Sumatra, Jáva, Borneo, Sulawesi a Nová Guinea, nejpopulárnější je asi ostrov Bali. O některé ostrovy se Indonésie dělí s dalšími státy. Severní část ostrova Borneo (indonéská část se nazývá Kalimantan) náleží Malajsii a sultanátu Brunej. Podobně je tomu u Nové Guiney, jejíž západní část patří pod indonéskou vlajku, východ ostrova nese název Papua-Nová Guinea a je zde samostatný stát. Nakonec ostrov Timor je pak v západní části indonéskou provincií, ve východní části vznikl samostatný stát Východní Timor.

Zajímavá místa

Informace

Základní informace o zemi (časový posun, měna) a dále pak praktické informace o počasí, bezpečnosti, očkování, vízové povinnosti či zastupitelských úřadech v Indonésii naleznete v odkazu.

informace o Indonésii

Historie

Dějiny nezávislé Indonéské republiky, tedy státu, jak jej známe dnes, jsou poměrně krátké – přibližně 65 let. Navzdory dlouhodobému trvalému osídlení souostroví, sahajícímu až do dávné prehistorie, o dějinách Indonésie coby samostatného státu tohoto jména lze hovořit teprve až od skončení 2. světové války, kdy Indonéská republika vznikla.

Více o dějinách Indonésie

Kuchyně

Přestože indonéská kuchyně nedosahuje věhlasu některých vyhlášených asijských kuchyní jako například thajské, i zde je určitě z čeho vybírat. Stejně jako země sama v průběhu staletí vstřebávala kulturní vlivy národů, které se v souostroví objevovaly (indický, arabský, portugalský, čínský, holandský), v kuchyni tomu nebylo jinak.

Více o indonéské kuchyni

Náboženství

Situace v ostrovní části JV Asie je z hlediska náboženství velmi různorodá a komplikovaná. Původní animistickéa šamanistické náboženské tradice překryla nejdříve indická náboženství, později je na většině území regionu vystřídal a obohatil isláma kultura muslimská. Po příchodu Evropanů tento mix doplnilo náboženství a kultura koloniálních mocností, tedy křesťanství a kulturní vlivy evropské. Do této „náboženské směsi“ se přimíchaly ještě další ingredience – především náboženství čínských komunit či hinduismus pracovních sil z Indie. A to vše při částečném zachování všech původních tradic, které nezmizely ani s příchodem nových náboženství.

Více o náboženství v ostrovní JV Asii

Jazyk

Indonéština, na rozdíl od malajštiny, je sice úředním jazykem Indonésie, neexistuje ale přímo žádné etnikum, pro které by byla rodným jazykem. Pro všechny Indonésany je tak řečí, kterou je třeba se víceméně naučit ve škole, přinejmenším ve spisovné formě. Je proto jednotícím prvkem, společným celému souostroví.

Více o indonéštině

Příroda (ochrana)

V Indonésii se vyskytuje 6 z celkových 7 druhů mořských želv, 4 druhy tu kladou svá vejce, početnost jejich populací hlavně kvůli vlivu lidí neustále klesá a ochrana mezinárodním i indonéským zákonem nepomáhá,

Zajímavé články

Nejoblíbenější zájezdy

poznání a relax

Indonésie – velká cesta 18 / 22 dní

Jáva, Sulawesi, Bali a Gili. Přijměte pozvání do Indonésie – největšího souostroví světa – a seznamte se s kulturní a náboženskou různorodostí jeho ostrovů. Poznejte monumentální chrámy Borobudur a Prambanan, animistickou kulturu Toradžů i nesčetné …

3. 4.—20. 4. 2025 | 3. 4.—24. 4. 2025

6–16 účastníků. | snídaně | **

od 75 648 Kč

Detail zájezdu

poznání a relax

Bali a Lombok všemi smysly

poznání a relax

Na zájezdu zažijete nejen historické a přírodní krásy Bali a Lomboku, ale také život obyvatel geograficky blízkých, a přesto tak rozdílných ostrovů.

6–16 účastníků | snídaně | ***

Detail zájezdu

Související články

Islám v ostrovní JV Asii

Islám je nejrychleji rostoucím náboženstvím současnosti a druhým největším náboženstvím světa. Při vyslovení slova islám se nám většinou vybaví státy Perského zálivu se svojí přísnou etikou a zákony, či zahalené ženy celé v černém, které bez povolení muže nesmějí prakticky nic. Nejlidnatější muslimské země však překvapivě nenajdeme na Středním východě, místě vzniku tohoto náboženství, ale v Asii a Africe. Nejlidnatější muslimskou zemí světa je totiž Indonésie, mezi další „velké“ muslimské země patří Bangladéš, Pákistán, Nigérie a překvapivě také Indie. Zde sice muslimové tvoří pouze cca 14 % obyvatel, ale vzhledem k obrovské lidnatosti subkontinentu i tak hovoříme o přibližně 140 milionech muslimů indického původu – Indie je tak po Indonésii a Pákistánu třetí nejlidnatější muslimskou zemí světa. Z celkem deseti států JV Asie mají tři muslimskou většinu – jsou to Indonésie, Malajsie a Brunej a i v dalších pěti státech jsou významné muslimské menšiny. Dokonce i na silně křesťanských Filipínách přibližně 9 % obyvatelstva vyznává islám, a to zejména v jižní části souostroví.

Celý článek

Křesťanství v ostrovní JV Asii

Křesťanství je monoteistické náboženství, které vzniklo na území dnešního Izraele před více než 2000 lety jako odnož judaismu. Podobně jako muslimové, mají i křesťané povinnost šířit slovo Boží. Díky tomu se pak původně lokální žido-křesťanský kult rozšířil ze Středního východu do Evropy a Afriky a jeden z apoštolů měl doputovat až do Indie (místní církev odvozující svůj původ od apoštola Tomáše existuje v Kérale dodnes). V době objevitelských plaveb se pak křesťanství rozšířilo po celém světě. Spolu s objeviteli a dobyvateli přicházeli i misionáři a mniši, kteří šířili evangelium mezi příslušníky místních kultur, z pohledu křesťanů bezvěrce. V současnosti je křesťanství největším světovým náboženstvím, jehož stoupenci představují třetinu světové populace. Ačkoliv nejvýznamnější křesťanské země se nacházejí v Evropě a Americe, i v Asii se nacházejí významné křesťanské komunity.

Celý článek

Buddhismus v ostrovní JV Asii

Buddhismus vychází z hinduismu, některé základní koncepty sdílí (reinkarnace, karmický zákon, do značné části i mytologii), jiné rozvádí dál a modifikuje. Za zakladatele buddhismu je označován princ Siddhárta Gautama, který žil v 6.–5. století před Kristem v severní Indii. Již při narození bylo předpovězeno, že se stane buď velkým králem, nebo velkým náboženským učitelem. Siddhártův otec měl samozřejmě zájem, aby jeho syn převzal vládu nad zemí a snažil se mladého prince ochránit před veškerými strastmi života. Až do svých 29 let nepoznal Siddhárta nic než radovánky a příjemné stránky života. Poté, podle tradičního podání, při návštěvě města za zdmi královského paláce se setkal se stářím a strádáním, nemocí a smrtí. Ve stejnou dobu také uviděl mnicha, jehož duševní vyrovnanost na Siddhártu velice zapůsobila. Rozhodl se odejít z paláce, opustit svou rodinu a postavení a plně se věnovat meditacím a hledání cesty k osvícení. Vyhledal nejlepší učitele, pod jejichž vedením se věnoval hlubokým meditacím, podrobil se kruté askezi, sahající až na samou hranici lidských možností, ale přesto nedokázal dosáhnout osvícení. Poté se rozhodl následovat svou vlastní cestu, vyhýbající se extrémům jak nevázaného života, tak přílišné askeze. Krátce poté dosáhl osvícení a stal se tak Buddhou (osvíceným), velkým duchovním učitelem. Zásadní pravdy, které během svého osvícení nahlédl a poté vyučoval, jsou dodnes tím nejzákladnějším učením buddhismu. Patří mezi ně tzv. čtyři vznešené pravdy (týkající se strastné povahy lidského bytí), vznešená osmidílná stezka (cesta vedoucí k zániku utrpení) a dvanáctidílný řetězec podmíněného vznikání.

Celý článek

Hinduismus v ostrovní JV Asii

Další z „velkých“ náboženských tradic JV Asie je hinduismus, který se do oblasti dostával přibližně od 2.–3. století s kupci a později i kněžími a vzdělanci z Indie. Hinduismus měl spolu s později dorazivším buddhismem zásadní vliv na formování kultury v JV Asii. Hinduističtí vládci dokázali vytvořit obrovské říše, vliv tohoto náboženství coby živé tradice však postupně slábl a byl nahrazen buddhismem v případě pevninské části JV Asie a především islámem a křesťanstvím v části ostrovní.

Celý článek

Animismus v Indonésii

Animismus (od latinského animus, duše nebo život) je náboženský světonázor především přírodních národů, ale nejen jich, že všechny entity – člověk, zvířata a rostliny, ale často i neživé přírodní objekty mají určitou duševní esenci. Ta často přetrvává smrt entity, nebo se vrací v nějaké jiné formě. Neexistuje striktní hranice mezi podstatou lidských bytostí, živočichů a rostlin, neživých objektů, ale třeba i přírodních jevů, jako jsou bouře, déšť či vítr. Není hranice mezi spirituálním a fyzickým světem, vše je součástí jednoho celku – kosmu, přírody. Prvky animismu bývají v Asii poměrně často zachovány i v „organizovanějších“ náboženstvích a tvoří mnohdy s dalšími vírami více či méně harmonický celek – vzpomeňme drobné obětiny přírodním duchům phí v buddhistickém Thajsku, podobnou praxi u hinduistů na Bali, projevy šintoismu a respekt vůči přírodním božstvům kami v Japonsku či víru v přetrvávající vliv čínských předků na život jejich žijících potomků.

Celý článek

Bali	Gili Meno	Jáva: vulkán Bromo	Sumatra
Bali: Danau Batur	Jáva	Jáva: Yogjakarta	Sumatra: Bukit Lawang
Bali: Lovina	Jáva: Borobudur	Jáva: Západní Jáva	Sumatra: Bukittinggi
Bali: Pura Besakih	Jáva: Jakarta	Lombok	Sumatra: jezero Toba
Bali: Pura Taman Ayun	Jáva: kráter Ijen	Sulawesi	Sumatra: Medan
Bali: Tanah Lot	Jáva: planina Dieng	Sulawesi: Makassar	Sumatra: Padang
Bali: Ubud	Jáva: Prambanan	Sulawesi: Tana Toraja