Najít na mapě
Prohlížené zájezdy

Městský stát Singapur leží na samém jižním konci Malajského poloostrova. Singapur nemá žádnou pozemní hranici, od Indonésie jej dělí Singapurská úžina, od Malajsie Johorská úžina, kterou překonává most spojující obě země. Hlavní ostrov tvaru podobného diamantu měří přibližně 49 km od západu k východu a 25 km od severu k jihu. Území státu sestává vedle hlavního, největšího ostrova dohromady z 63 menších ostrovů a ostrůvků. Povrch Singapuru je rovinatý, většina země leží do 15 m nadmořské výšky, přičemž nejvyšší vrchol – Bukit Timah – dosahuje výšky 165 m.

Země leží prakticky přímo na rovníku a podnebí je celoročně tropické a vlhké se spoustou srážek. Navzdory tomu nemá země prakticky žádné podzemní zdroje vody, pitná voda pochází ze srážek a je jímána do jezer a přehrad, z velké části je také importována z Malajsie. Lví město má (částečně zaslouženou) pověst místa, které je čisté, bohaté, fungující... a vzhledem k přísným a někdy absurdním zákazům také poněkud nudné a usedlé.

 

Zajímavá místa

Botanické zahradyEtnické čtvrtiOstrov Sentosa
Budovy v okolí Marina BayKoloniální čtvrťZoo

 

Informace

Základní informace o zemi (časový posun, měna) a dále pak praktické informace o počasí, bezpečnosti, očkování, vízové povinnosti či zastupitelských úřadech v Singapuru naleznete v odkazu.

informace o Singapuru

Historie

 Na rozdíl od okolních zemí ostrovní JV Asie, jejichž historie se datuje stovky a někdy i tisíce let zpět, je minulost Singapuru výrazně kratší, ovšem neméně zajímavá. Význam tohoto města v minulosti vysoce překonával jeho nevelkou územní rozlohu a tento stav přetrval až do současnosti. 

Více o dějinách Singapuru

Kuchyně

Najít čistě singapurskou kuchyni a pokrmy je vzhledem k historické situaci a etnickému mixu obyvatelstva těžké. Většina kuchyně, byť pocházející z určitých kořenů, byla v Singapuru nějakým způsobem adaptována a získala originální, singapurskou chuť.

Více o singapurské kuchyni

Náboženství

Buddhismus přetrvává v ostrovní JV Asii téměř výhradně pouze jako náboženství čínských etnických menšin, jejichž zastoupení je ale v Singapuru poměrně značné. Významná část obyvatel ostrova vyznává také islám a křesťanství. Většina občanů indického původu jsou stoupenci hinduismu

Více o náboženství v ostrovní JV Asii

Jazyk

Vzhledem k historii této ostrovní republiky a také s přihlédnutím k pestrému etnickému složení obyvatelstva uznává Singapur čtyři úřední řeči – malajštinu, angličtinu, čínštinu a tamilštinu. Vedle toho se běžně mluví ještě asi dvaceti jazyky, nejsilnější zastoupení má ale v současnosti čínština a angličtina, která mnohdy slouží i pro komunikaci mezi jednotlivými etniky. 

Více o místních jazycích

Cestovatelské články 

 

Poznávací zájezdy

Související články

Buddhismus v ostrovní JV Asii

Buddhismus vychází z hinduismu, některé základní koncepty sdílí (reinkarnace, karmický zákon, do značné části i mytologii), jiné rozvádí dál a modifikuje. Za zakladatele buddhismu je označován princ Siddhárta Gautama, který žil v 6.–5. století před Kristem v severní Indii. Již při narození bylo předpovězeno, že se stane buď velkým králem, nebo velkým náboženským učitelem. Siddhártův otec měl samozřejmě zájem, aby jeho syn převzal vládu nad zemí a snažil se mladého prince ochránit před veškerými strastmi života. Až do svých 29 let nepoznal Siddhárta nic než radovánky a příjemné stránky života. Poté, podle tradičního podání, při návštěvě města za zdmi královského paláce se setkal se stářím a strádáním, nemocí a smrtí. Ve stejnou dobu také uviděl mnicha, jehož duševní vyrovnanost na Siddhártu velice zapůsobila. Rozhodl se odejít z paláce, opustit svou rodinu a postavení a plně se věnovat meditacím a hledání cesty k osvícení. Vyhledal nejlepší učitele, pod jejichž vedením se věnoval hlubokým meditacím, podrobil se kruté askezi, sahající až na samou hranici lidských možností, ale přesto nedokázal dosáhnout osvícení. Poté se rozhodl následovat svou vlastní cestu, vyhýbající se extrémům jak nevázaného života, tak přílišné askeze. Krátce poté dosáhl osvícení a stal se tak Buddhou (osvíceným), velkým duchovním učitelem. Zásadní pravdy, které během svého osvícení nahlédl a poté vyučoval, jsou dodnes tím nejzákladnějším učením buddhismu. Patří mezi ně tzv. čtyři vznešené pravdy (týkající se strastné povahy lidského bytí), vznešená osmidílná stezka (cesta vedoucí k zániku utrpení) a dvanáctidílný řetězec podmíněného vznikání. 

Celý článek
Katalog 2019 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů