Vyhledat zájezd na mapě

Vzhledem k historii této ostrovní republiky a také s přihlédnutím k pestrému etnickému složení obyvatelstva uznává Singapur čtyři úřední řeči – malajštinu, angličtinu, čínštinu a tamilštinu. Vedle toho se běžně mluví ještě asi dvaceti jazyky, nejsilnější zastoupení má ale v současnosti čínština a angličtina, která mnohdy slouží i pro komunikaci mezi jednotlivými etniky. 

V počátcích singapurské historie byla lingua franca malajština, respektive její zjednodušená bazarová forma (melayu pasar). Ta byla později nahrazena jazykem koloniální správy, angličtinou, která se stala jednotícím jazykem veškeré singapurské populace. Z čínských jazyků převládal dialekt hokkien, v druhé polovině 20. století ale získala převahu mandarínská čínština. Ta měla především sjednotit rozličné jazykové skupiny Číňanů a usnadnit komunikaci s důležitým obchodním partnerem, tedy Čínou. Existoval i vládní program Speak Mandarin Chinese, který povzbuzoval k používání mandarínské čínštiny i doma, namísto přetrvávajících dialektů. Existovaly názory, že mandarínská čínština (známá v Singapuru pouze jako čínština) by mohla nahradit angličtinu, prozatím se ale nezdá být tento vývoj pravděpodobným. Naopak, angličtina se stává stále důležitějším jazykem komunikace a dochází k lehkému oslabování používání „mateřských jazyků“ v soukromé sféře. Angličtina tak dnes prostupuje všechny sféry života Singapurců – dříve byla často angličtina používána ve veřejné sféře, ale doma Singapurci mluvili především svými jazyky. V Singapuru funguje víceméně plný bilingvismus, kdy ve veřejné sféře je dorozumívacím jazykem angličtina, znalost dalšího jazyka dle vlastní etnické příslušnosti ale pomáhá i nadále udržovat kulturní a jazykovou identifikaci s konkrétní skupinou v multikulturní společnosti.

Singlish

Vedle již zmíněných jazyků je další řečí, vlastně společnou jednotící řečí pro celou populaci varianta angličtiny, kreolský jazyk označovaný někdy jako Singlish (Singapore English). Singlish – slangová singapurská angličtina se ale netěší vysokému společenskému uznání. Vláda a orgány státní správy prosazují používání standardní angličtiny (existuje dokonce každoroční kampaň nazvaná Speak Good English), navzdory všem snahám ale singlish přežívá a je používaným jazykem v běžné komunikaci. Slovní zásoba angličtiny singlish je „obohacována“ malajskými, tamilskými a čínskými slovy, svou roli hrají i slova z angličtiny amerického a australského slangu. Jsou používána slova – především částice, která pocházejí z upravených slov místních jazyků (především malajštiny a čínštiny), v angličtině se běžně nevyskytující – kena, nah, lah, oi, meh, sai či siah. Vedle slovní zásoby je v této formě angličtiny i lehce odlišná výslovnost a především tempo řeči, které má tendenci být velmi rychlé. V kombinaci se zvláštní výslovností a nezvyklými výrazy může být pro návštěvníka Singapuru, který se se singlish setká, tato forma angličtiny téměř až nesrozumitelná.

Manglish

Vedle singapurské formy angličtiny, označované jako singlish, se také často můžeme setkat s malajsijskou angličtinou, zvanou manglish. Stejně jako u singlish, i zde byla slovní zásoba „obohacena“ o lexikum malajské, tamilské, slova z čínských jazyků a americký a australský slang. Gramaticky jsou často malajská slova používána, jako by se jednalo o slova anglická, včetně časování sloves. Velmi často se setkáváme se slovem „lah“, jehož význam se mění dle kontextu. Anglické slovo „what“ je v manglish většinou vyslovováno jako „wat“.

Související články

Buddhismus v ostrovní JV Asii

Buddhismus vychází z hinduismu, některé základní koncepty sdílí (reinkarnace, karmický zákon, do značné části i mytologii), jiné rozvádí dál a modifikuje. Za zakladatele buddhismu je označován princ Siddhárta Gautama, který žil v 6.–5. století před Kristem v severní Indii. Již při narození bylo předpovězeno, že se stane buď velkým králem, nebo velkým náboženským učitelem. Siddhártův otec měl samozřejmě zájem, aby jeho syn převzal vládu nad zemí a snažil se mladého prince ochránit před veškerými strastmi života. Až do svých 29 let nepoznal Siddhárta nic než radovánky a příjemné stránky života. Poté, podle tradičního podání, při návštěvě města za zdmi královského paláce se setkal se stářím a strádáním, nemocí a smrtí. Ve stejnou dobu také uviděl mnicha, jehož duševní vyrovnanost na Siddhártu velice zapůsobila. Rozhodl se odejít z paláce, opustit svou rodinu a postavení a plně se věnovat meditacím a hledání cesty k osvícení. Vyhledal nejlepší učitele, pod jejichž vedením se věnoval hlubokým meditacím, podrobil se kruté askezi, sahající až na samou hranici lidských možností, ale přesto nedokázal dosáhnout osvícení. Poté se rozhodl následovat svou vlastní cestu, vyhýbající se extrémům jak nevázaného života, tak přílišné askeze. Krátce poté dosáhl osvícení a stal se tak Buddhou (osvíceným), velkým duchovním učitelem. Zásadní pravdy, které během svého osvícení nahlédl a poté vyučoval, jsou dodnes tím nejzákladnějším učením buddhismu. Patří mezi ně tzv. čtyři vznešené pravdy (týkající se strastné povahy lidského bytí), vznešená osmidílná stezka (cesta vedoucí k zániku utrpení) a dvanáctidílný řetězec podmíněného vznikání. 

Celý článek
Katalog 2020 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů