Centrální park obvykle nese název „lidový“, případně „Sunjatsenův“ (dle jména prvního čínského prezidenta), a rozprostírá se kolem největší vodní plochy ve městě. Ačkoliv většina parků vznikla v průběhu posledních desetiletí, jejich podoba v mnohém kopíruje styl klasických čínských zahrad. Hustě nasázenou zelení procházejí malované koridory, nejzazší kouty parku ozvláštňují odpočinkové pavilonky, soustavu vodních kanálů propojují tradiční bílé můstky. Nedílnou součástí parku, zejména v jihočínských městech, bývá hustý bambusový háj, nikdy nechybějí rybníčky se zlatými rybkami nebo lotosová jezírka. Od časného rána až do pozdních večerních hodin proudí do parků davy odpočinku a zábavy chtivých Číňanů. Spektrum aktivit, které se tu dají provozovat a také provozují, je až neuvěřitelně široké.
Ranní cvičení v čínském parku
Příznivci bojových umění nechť se vypraví do parku časně ráno, v letním období již i kolem 6. hodiny. Každému cvičení zpravidla předchází rozcvička. Členy pravidelně se scházejících skupin uvidíte, jak nejprve se zavřenýma očima nehybně stojí otočeni směrem ke starým a mohutným stromům, z nichž do sebe čerpají energii čchi. Tu následně po těle rozvedou pomocí speciálních protahovacích cviků. Mnohého Evropana často překvapí pružnost čínských důchodců, kteří např. bez obtíží opřou napnutou nohu o strom až do úrovně očí. Po rozcvičce následuje skupinové cvičení. Různé formy a varianty tradičních čínských bojových umění wu-šu si mnohé cvičící skupiny zpestřují hudbou, vějíři nebo meči.
Ne všichni pohybu chtiví Číňané jsou ale zarytými příznivci tradičního cvičení; přibližně stejné množství skupin za hlasitého rytmu čínského popu nebo vlasteneckých písní napodobuje jednoduché taneční kreace nebo základní obecně prospěšné cviky dle předcvičujícího. Kromě skupinových cvičení jsou oblíbené i párové sporty, zejména badminton, ping-pong nebo kopání do tzv. shuttle cock. Mnozí důchodci přicházejí pouze kvůli procházce na čerstvém vzduchu, vyvenčit svého zpěvného ptáka v kleci, případně obejít park chůzí pozadu, což prý pomáhá prokrvení mozku.
Běžné denní oddechové aktivity
Někteří Číňané, zejména generace v důchodovém věku, chodí do parku pravidelně a dokonce v něm tráví velkou část dne, jiní, např. pracující, si sem zaskočí pro chvilku odpočinku během přestávky na oběd, případně po práci. Časté jsou pravidelné procházky prarodičů vychovávajících svá vnoučata v předškolním věku, zatímco jejich rodiče pracují. Za obecně asijský fenomén je možné považovat karaoke, které nepatří pouze k nejoblíbenější večerní a noční zábavě mládeže, ale je velice populární aktivitou i "starších a pokročilých" právě v parcích. Číňané hudbu a zpěv milují a současně oproti Evropanům netrpí studem, ani když má jejich pěvecký, hudební či taneční projev k dokonalosti daleko.
Parkové karaoke má mnoho variant. Někteří zdatní zpěváci se širokým repertoárem a nezbytnou dávkou exhibicionismu chodí zpívat pravidelně na stejné místo, zatímco kolemjdoucí se zastavují, aby se zalíbením poslouchali, případně si dali taneček. Běžné jsou i skupiny přátel či rodinných příslušníků, kteří stráví příjemné víkendové odpoledne tak, že si přinesou, případně pronajmou, karaoke vybavení a střídají se ve zpěvu.
Večerní tance a prodej
Zejména mladší a střední generace, která tráví všední den ve škole či v práci, se ráda do parku odebere večer. Skupinky studentů, kolegů nebo přátel, dvojice milenců i rodiče s dětmi od jara do podzimu po setmění vyrážejí na procházku po promenádě, přičemž ochutnají několik laskomin ze všudypřítomných voňavých stánků a pro radost si od některého z řady chodníkových prodejců nakoupí různé, pro Evropana často nepochopitelné, blikající a hrající hračky a drobnosti.
Pro příležitostné tanečníky existují i večerní taneční kroužky. Některé skupiny tančí hromadně podle předtanečníka, nejoblíbenější jsou však západní párové tance, zejména tango. Pokud zrovna nemáte po ruce partnera, nevadí, je možné přijít i s protějškem stejného pohlaví (aniž by to kohokoliv pohoršovalo), případně i sám, protože se jistě najde někdo jiný, kdo si s vámi rád zatančí.
Čtvero ročních období v městských parcích
Zážitky a dojmy z čínského parku budou do značné míry poplatné ročnímu období, během něhož do něj zavítáte.
Na jaře je park přirozeným místem konání květinových výstav, například pivoněk, azalek, kamélií a sakur. Vedle skutečných květin bývají k dostání i svitkové obrazy s tradičními tušovými malbami květin stejného druhu a s kaligrafií psanými básněmi, které tyto květiny opěvují. V parcích se také pořádají kurzy malování kaligrafie pro veřejnost. Kaligrafii totiž není nezbytné psát pouze tuší na rýžový papír, populární je také malování vodou na kostkovanou dlažbu, z níž po chvíli vítr krasopisně napsanou báseň či moudro vysuší. Jaro je také vzhledem k silnému větru foukajícímu na většině území Číny obdobím pouštění draků. Roje pestrobarevných vznášedel vynikají zejména na často smogem znečištěné obloze. Draky ovšem častěji než rodiče malých dětí pouštějí důchodci.
Letní období je ideální příležitostí k setkání s městskou čajovou kulturou. Parkové čajovny jsou však čajovnami lidovými a svou atmosférou připomínají spíš naši hospodskou zahrádku než tichou čajovnu, v níž se nad šálkem čaje medituje. Při pití čaje návštěvníci hlasitě klábosí, čtou noviny nebo hrají masově oblíbené stolní hry, jako jsou tradiční čínské sloní šachy, mahjong a go, k vidění je i náš poker, kostky či dáma. Červenec je časem, kdy téměř po celé zemi rozkvétají překrásné bílé a růžové lotosy. Proto je tento měsíc ideální pro procházku kolem lotosových jezírek, jež tvoří nedílnou součást většiny čínských zahrad a parků.
Ačkoliv se Číňané baví v parcích zpěvem, skupinovými párovými tanci a hrou na místní i západní hudební nástroje po celý rok, pravděpodobně nejvíce se těmto aktivitám oddávají během podzimních dnů, kdy bývá nejpříjemnější počasí z celého roku.
Ani v zimě, zejména kolem čínského nového roku, rozhodně nezejí parky prázdnotou. Pokud mrzne a povrch jezer a jezírek pokryje dostatečně silná vrstva ledu, návštěvníci se chodí klouzat a bruslit. Krátce před začátkem čínského lunárního roku, který nastává v průběhu ledna nebo února, se stromy, mosty a pavilonky ověsí červenými lampiony a ozdobami s motivem jednoho ze dvanácti zvířat čínského zvěrokruhu, jenž bude v dalším roce panovat. Podél cestiček vyrostou řady stánků a z parků se stanou novoroční tržiště. První týden čínského nového roku má celá Čína prázdniny, během nichž se širší rodiny vydávají na novoroční procházky. Ty jsou spojené s dopřáváním si pouličních lahůdek a nákupy tradičních rukodělných suvenýrů. Z centrálních plácků parků se též stávají jeviště, na nichž lze sledovat tradiční hudební, taneční, pěvecká a akrobatická představení. Oblíbené jsou zejména lví a dračí tance, bubnování, novoroční lidové písně, představení na chůdách, jejichž podstatou je loučení se starým rokem, zahánění zlých sil a přilákání zdraví, štěstí a prosperity do dalšího roku.
Největším přínosem procházky po čínském parku v jakémkoli ročním období a v kteroukoli denní dobu bude pravděpodobně poznání, že i Číňané žijící ve znečištěných a hlučných městech a čelící obrovskému stresu dokáží odpočívat a nadšeně se bavit. Přijďte se k nim během své návštěvy Číny připojit i vy – v Pekingu můžete navštívit například park Beihai, park na Uhelném vršku naproti Zakázanému městu, park Chrámu nebes či v areálu Letního paláce, v Xi´anu najdete parky kolem městských hradeb, nebo v Hangzhou určitě nevynechte park u milenci vyhledávaného Západního jezera, které je dokonce zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
3. 11. 2015
text a foto: Klára Štiplová
