O vzniku hongbao, neboli červených obálek s penězi, existuje několik legend. Jedna z nich vypráví o ďáblu jménem Sui (Suej). Sui je černý démon s bílýma rukama, který má zvyk navštěvovat na čínský nový rok lidské příbytky a dotýkat se dětí. Jeho dotek dětem přináší horečky a může vést až k postižení. Aby rodiče své děti ochránili, brání jim poslední den v roce usnout před půlnocí.
Ve vesnici Jiaxing (Ťia-sing) v provincii Jiangsu (Ťiang-su) žili v dávných dobách starší rodiče, kteří měli malého syna. Večer posledního dne čínského roku se ho snažili nějak zabavit, aby neusnul, a tak spolu balili mince do červeného papíru. Únava na ně však doléhala, a když už nemohli vydržet, strčili mince v červeném papíře pod chlapcův polštář a usnuli. V noci přišel démon Sui. Ale jak se chtěl rychle dotknout dítěte, mince se zablýskaly, a to ho tak vystrašilo, že utekl. Po vesnici se tato příhoda rozšířila a všichni začali balit peníze do červeného papíru. A tento zvyk přetrval dodnes. Dnes už ale nesymbolizuje odhánění zlých duchů a ani mince se nebalí do červeného papíru. Nahradily je totiž 100yuanové bankovky v červených obálkách.
Červené obálky s penězi – hongbao – je dar, který je součástí dnešního čínského života víc, než bychom si mysleli. Zachovaly se v něm zbytky legendy. Dodnes se novoroční červené obálce s penězi říká i „ya sui qian“ (ja suej čchien), neboli peníze na zastrašení Sueje. A když si Číňané vyprávějí, kdo vydržel bdít na čínský nový rok do půlnoci, tak i v moderní čínštině se to řekne: „Čekal jsi včera na Sueje?“
Číňané nikdy nerozbalují dárky, hned jak je dostanou, ale až doma v soukromí. To neplatí jen pro červené obálky, ale i pro běžné dary. Pokud někdo otevře červenou obálku hned, ukázal by se jako člověk, kterému víc záleží na penězích než na přátelství. Pravidla týkající se hongbao tím ale nekončí, naopak teprve začínají. V Číně jsou šťastná a nešťastná čísla – šťastná je například osmička a nešťastná je čtyřka. Určitě byste neměli nikomu dát 444 nebo 1440 yuanů. Nejlepší je darovat sumu s osmičkou. Stejně nevhodné by bylo darovat například 250 yuanů, protože 250 v čínštině znamená „debil“. Starší lidé na tradicích opravdu lpí a často stráví i hodinu u bankomatu a vybírají jen ty bankovky, které v desetimístném číselném kódu neobsahují ani jednu čtyřku. Když na nějaké bankovce čtyřka je, přes bankomat ji zase uloží zpět na účet a pokračují ve vybírání, dokud nemají všechny bankovky bez čtyřky.
Pokud jde o číselné kombinace, platí u hongbao ještě jedno pravidlo, které se ale netýká novoročních oslav. Hongbao se totiž dává při kdejaké příležitosti, ať již šťastné, nebo i smutné. Povinné je to i na pohřbu. Tady však obálka není červená, ale bílá, protože bílá barva v Číně symbolizuje smrt. Do obálky se většinou vkládá jeden yuan navíc. Tak vznikne liché číslo jako například 501, 701 apod. Lichá čísla se v Číně pojí s neštěstím, sudá naopak se štěstím. Tato pověra pochází ze starého čínského přísloví „Štěstí nikdy nepřichází dvakrát, neštěstí nikdy nepřichází samo.“ (福不双至, 祸不单行). Číňané se snaží touto číselnou symbolikou otočit přísloví tak, aby štěstí naopak přicházelo opakovaně, a když už má přijít neštěstí, tak aby přišlo jen jedno a nedoprovázelo ho další.
Dnes se hongbao nedává jen v rámci rodiny či mezi kamarády. Běžným se stalo i v podnikání. I úplatkům se v čínštině říká hongbao. Červené obálky se podstrkávají lékařům, podnikatelům, politikům… Jejich obsah bývá většinou velmi hodnotný a někdy to vůbec červená obálka není. „Dát někomu hongbao může ve skutečnosti znamenat, že mu koupíte luxusní mobil, drahou dovolenou, značkovou kosmetiku… V obchodní firmě, kde pracovala moje přítelkyně, byl jedním z bodů její práce pravidelný nákup iPhonů. Moderní „červená obálka“. I zaměstnanci dostávají hongbao jako odměny. Na nový rok dostane téměř každý takovouto červenou obálku. V Číně je celkově obvyklé, že firma pravidelně obdarovává zaměstnance. Pokud by na někoho zapomněla, může se dostat do problémů. Sám jsem se s tím setkal, když jeden můj klient, který má firmu v Číně, zapomněl dát hongbao vrátné. Ta mu za trest pustila do areálu zaměstnance, kterého předtím propustili kvůli fyzickému obtěžování žen v objektu. Museli si to pak u paní vrátné dlouho žehlit.
Vědět, co je hongbao, jak se používá a jak na něj reagovat, to je něco, co se musí naučit každý člověk, který chce přežít v Číně. A rozhodně to není ani na škodu cizím podnikatelům, kteří by se v Číně chtěli prosadit. Ukázat se jako člověk, který zná a respektuje čínské tradice, jim určitě zajistí v srdcích Číňanů prominentní místo. A na nový rok se hongbao opravdu nikdo nevyhne.
19. 2. 2015
text: Pavel Dvořák