Jejími příbuznými jsou lasicovité, medvídkovité a skunkovité šelmy, včetně známého mývala severního, přezdívaného medvídka mývala. Ve své čeledi Ailuridae je ale panda červená zoology zařazena jako jediný zástupce.
Vzhled pandy červené
Tělo je 50 až 60 cm dlouhé, ale její ocas může dosáhnout téměř stejné délky (30–50 cm). Váží okolo 3 až 4,5 kg a dožívá se až 14 let. Oproti své slavnější a větší příbuzné pandě velké má dlouhou, hustou srst, která je krásně rudohnědě až kaštanově zbarvená. Spodní část těla a končetin má černé, k nimž kontrastují bílé okraje uší, čenich a skvrny nad ušima. Hnědé skvrny pod očima se nazývají "slzy". Typickým znakem je silný a huňatý, červenavě kroužkovaný ocas.
Huňatá srst a šestý prst
Tlustá kožešina na nohách poskytuje ochranu proti chladu a skrývá i pachové žlázy. Panda červená připomíná menší postavou na krátkých nohách a dlouhým ocasem spíše mývala než medvěda. Také menším počtem zubů (38) je bližší šelmám medvídkovitým. Prsty má poměrně krátké, opatřené polozatažitelnými drápy a stejně jako panda velká našlapuje, na rozdíl od ostatních medvědů, na celá chodidla. Vyvinul se u ní „šestý prst“, palec navíc, který je tvořen výrůstkem zápěstní kosti. Můžeme jej najít i u její příbuzné pandy velké. Tento prst umožňuje lepší uchopování větví (hlavně bambusu) a větší stisk.
Potrava pandy červené
Panda červená je jedním z nejvýše žijících zvířat, běžně se vyskytuje v nadmořských výškách nad 2000 m, někdy i 4000 m. Obývá bambusové porosty, které jí také poskytují zdroj potravy. Narozdíl od úzce specializované pandy velké si však pochutná i na ovoci, zelenině a trávě. Z živočišné potravy dostávají pandy v zajetí vejce, občas kuřata a kvalitní maso. A pokud v přírodě narazí na ptačí hnízdo, zlikviduje v něm vše, na co narazí.
Obrana předstíráním smrtí
Pandy červené jsou aktivní v noci, většinu dne prospí, nebo jedí. Chrání si své teritorium, jež si označují trusem rozmetávaným pomocí ocasu na stromy nebo kameny. Umí velmi dobře šplhat a většinu času tráví v korunách stromů, kde hledají i bezpečí před predátory. Dorozumívají se kvičením. Pandy jsou schopny až 30 sekund stát na zadních a některé tak dokážou urazit i několik metrů. Pokud se panda cítí být v ohrožení, předstírá smrt, či strne. Díky své srsti splyne s barvami kmenů stromů a pandě pak stačí jen vyčkat, dokud nebezpečí nepomine.
Rozmnožování pand
Pandy žijí samotářsky, partnera vyhledávají pouze v období páření. Jsou březí kolem 100 až 140 dní. Samice dokáže zabrzdit vývoj oplodněného vajíčka do doby, než budou vhodné podmínky pro chov mláďat (tzv. odložená nidace). Rodí se 1–2, velmi výjimečně 4 holá a slepá mláďata, vážící 100 g. Matka se o ně stará přibližně do jednoho roku, mláďata dospívají ve věku okolo 18 měsíců.
Pandí pojmenování
Překlad čínského názvu do angličtiny se stal podkladem pro pojmenování webového prohlížeče Mozilla Firefox (česky znamená „ohnivá liška“), údajně je to doslovný překlad čínského pojmenování pandy červené „huo hú“. Její západní jméno vzniklo asi z nepálského a poangličtěného slova „poonya“, což by se dalo přeložit jako „jedlík bambusu“. Jiné čínské označení v doslovném překladu znamená „malá panda“.
Panda červená v zoo
V zoologických zahradách můžeme „malou pandu“ najít mnohem častěji než její daleko známější příbuznou pandu velkou. Její potrava je mnohem pestřejší, a i proto je její chov trochu jednodušší. Ale přesto jsou obě pandy ohroženými druhy. Panda červená je vedena v Červené knize (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (vulnerable). Počet zvířat ve volné přírodě se odhaduje na 10 000 jedinců a její stavy stále klesají. Nejvíce je ohrožena ztrátou přirozeného prostředí a nelegálním lovem (pytláctvím).
Rozhodli jsme se proto podporovat chov, a tudíž i záchranu těchto krásných zvířat. Sponzorujeme pandy červené v Zoo Praha, Zoo Ústí nad Labem, Zoo Liberec a Zoo Plzeň. S pandou se můžete setkat i v Zoo v Ostravě a od roku 2011 také v Zoo Jihlava a v Zoo Zlín.
Mláďata v zoo
První zoologickou zahradou v České republice, kde se podařilo úspěšně odchovat mládě pandy červené, byla Zoo Ústí nad Labem. V roce 2001 se zde narodilo jedno mládě a v roce 2007 se tu podařilo odchovat dokonce dvojčata (pojmenovaná originálně Pat a Mat :-)). V pražské zoo se v roce 2012 narodilo jedno mládě a druhý, nejčerstvější přírůstek je z roku 2018.
Chov v Zoo Praha
Pandy červené najdete hned u vchodu do zoo. Obývají zde skalnatý výběh, který byl v pražské zoo vybudován jako úplně první. Tehdy byl však určen vlkům a do dnešní podoby byl upraven až v roce 1993.
První dvě pandy přišly do zoo sice už v roce 1955, ale chov těchto choulostivých šelem byl velmi obtížný, a tak dlouho nepřežily. Totéž platilo pro dva páry, které dorazily v roce 1964. Až v 70. letech se začalo pandám dařit, i když se zatím nerozmnožovaly. Na první úspěšný odchov si zde museli počkat až do roku 2012, kdy se narodil sameček Akim – potomek samičky Marii z Madridu a otce Pata z ústecké zoo.
Rok 2018 bude v historii pandy červené v pražské zoo zřejmě opět významný. 2. července se samici Wilmě (dovezené ze Švédska) a samci Patovi narodilo mládě, které se po několika měsících má čile k světu a po veterinární prohlídce bylo určeno, že bude opět nosit „klučičí“ jméno. Jaké, to se návštěvníci dozvědí na slavnostním křtu, který je naplánován na 2. prosince.
text: China Tours, foto: China Tours, iStockphoto.com