Typické pro město jsou gháty, což jsou schody do vody. Gháty jsou koupací, pradlácké i spalovací. Do města se nepřichází jenom žít, ale i umírat. Kdo zemře ve Váránasí, dostane se mu očištění od hříchů. Mrtví jsou spalováni na dvou ghátech – Manikarnika a Hariščandra. Nejpopulárnější je Dasašvamédha ghát, který se jmenuje po staroindické oběti koně – ašvamédha. Dasašvamédh značí 10 obětí koně.
Višvanáth Mandir
Chrám je zasvěcen bohu Višvanáthovi, Višnuovi v podobě „Pána světa“. Byl zbořen muslimy a na jeho místě byla vystavena mešita. Chrám byl obnoven r. 1776 vládkyní Ahaljou Báí z Indauru. Na jeho věžích je kolem 800 kg zlata. Nehinduistům je nepřístupný.
Tulsí Mánas Mandir
Chrám postavený v r. 1964. Jeho stěny jsou popsané příběhy z hindské verze Rámájany, jež se jmenuje Rámčaritmánas – „Jezero činů Rámových“.
Indie – články
- Co víte o indické kuchyni?
- Hólí, indický svátek barev
- Panda červená - ohnivá liška
- Chlebovník, jackfruit nebo durian?
- Indie: Khadžuráho, erotika tesaná do kamene
- Křesťanská Indie