„Míru může dosáhnout jen ten, kdo se nenechá rozrušit nepřetržitými proudy žádostí, jež se jako mnohotvárné řeky vlévají do oceánu, který přesto ve svém základu zůstává nehybný – a nikoli ten, kdo se snaží vyhovovat svým žádostem.“
„Kdo se oprostil od touhy a od všech žádostí a neříká „to jsem já a to je mé“, dochází, oproštěn od nepravého já, skutečného klidu."
(Bhagavadgíta – verš 70 a 71)
Dhamékha stúpa
Stúpa je postavena na místě, kde Buddha poprvé kázal. Původní stúpa se nedochovala, současná pochází asi z r. 500, z doby vlády Guptovců.
Archeologické muzeum
Nalézá se v něm originál lví hlavice Ašókova sloupu. Dále je zde mnoho soch Buddhy a hinduistických božstev.
Ašókův sloup
Ašóka dal na různých místech své říše rozestavit sloupy s nápisy v písmu bráhmí. Jsou 10–20 m vysoké, o průměru 1 m, z hlazeného šedého pískovce. Skládají se ze dvou částí – dolní monolitní dřík a hlavice, která je obvykle vypracována do zvířecí podoby, nejčastěji lva (nebo 4 lvi stojící zády k sobě), dále pak býka, slona a koně. Lví sousoší hlavice Ašókova sloupu v Sarnáthu bylo přijato jako státní znak Indické republiky.
Písmo bráhmí – rozluštil James Prinsep r. 1837. Toto písmo se v Indii objevuje náhle a bez nám známého vývoje, je však na vysokém vývojovém stupni, dokonale přizpůsobené jazyku. Je slabičné, což trvá dodnes v indických písmech. Má systém přívěsných znaků, které vyjadřovaly samohlásky, psalo se zleva doprava, bylo jednotné pro celou Indii, je pramenem všech pozdějších písem. Z něj se vyvinulo nágarí, tj. dnešní dévanágarí, které používá hindština, sanskrt, nepálština a maráthština.
Indie – články
- Co víte o indické kuchyni?
- Hólí, indický svátek barev
- Panda červená - ohnivá liška
- Chlebovník, jackfruit nebo durian?
- Indie: Khadžuráho, erotika tesaná do kamene
- Křesťanská Indie