Není to chrám, ale hrobka Šáhdžahánovy nejmilovanější manželky Mumtáz Mahal, kterou tak miloval, že se od ní nemohl ani na chvíli odloučit a bral ji všude s sebou. Stavba připomínající nesmrtelnou lásku začala r. 1631 a dokončena byla za více než 20 let. Na stavbě, která zruinovala státní pokladnu, se podílelo 20 000 osob. Specialisté navrhující stavbu nebyli jen z Indie, ale i z Evropy a z íránského Šírázu. Původně si chtěl Šáhdžahán postavit pro sebe černý Tádž na druhé straně řeky Jamuny, ale k tomu se mu již nedostalo času. Jeho syn Aurangzéb se chopil vlády, otce zavřel v Jasmínové věži ágerské pevnosti, odkud mohl pozorovat Tádž.
Tádž Mahal stojí na vyvýšené mramorové plošině. Je postaven z bílého mramoru, vykládaného polodrahokamy technikou pietra dura. Na každé jeho straně je vztyčen minaret. Nikdy nesloužily k svolávání k modlitbě, ale byly postaveny pouze pro umocnění dokonale symetrického tvaru. Pod centrální kopulí se nachází mramorové náhrobky Šáhdžahána a Mumtáz Mahal, ale jejich hrobky jsou v podzemí. Do zahrad Tádž Mahalu se vstupuje mohutnou branou z červeného pískovce. Síť vodních kanálků, v nichž se odráží, ještě umocňuje jeho symetrickou dokonalost.
Indie – články
- Co víte o indické kuchyni?
- Hólí, indický svátek barev
- Panda červená - ohnivá liška
- Chlebovník, jackfruit nebo durian?
- Indie: Khadžuráho, erotika tesaná do kamene
- Křesťanská Indie