Město se však stalo rovněž křižovatkou kulturní a náboženské výměny mezi Východem a Západem. Hoi An tak patřil k prvním místům ve Vietnamu, která byla vystavena vlivu křesťanství. Až v 19. století došlo pod vlivem Francouzů k rozvoji nedalekého Danangu, který na sebe postupně soustředil veškerou pozornost mezinárodního lodního obchodu. I díky tomu na vás dnes při procházce skvěle dochovanými uličkami starého města dýchne atmosféra zašlé slávy kdysi slavného města, umocněná mnohými významnými architektonickými památkami, ale i řadovými domy bohatých obchodníků. Centrum městečka se dá obejít pěšky za několik hodin, avšak vyplatí se pobýt tu déle, navštívit několik nejpozoruhodnějších staveb a vychutnávat nezaměnitelnou atmosféru Hoi Anu.
Japonský krytý most (cầu Nhật Bản)
je nezbytnou zastávkou pro všechny návštěvníky Hoi Anu. Byl poprvé postaven v r. 1593 japonskou komunitou, která tím spojila svou čtvrť se čtvrtí čínských obchodníků, do té doby oddělenou menším kanálem. Originální most je elegantně zdobený a má střechu, aby byl kryt jak před deštěm, tak před sluncem. Uvnitř mostu, na jeho severní straně, je menší mostová svatyně (chùa cầu). Podle jedné legendy údajně žila obrovská obluda, jejíž hlava se nacházela v Indii, ocas v Japonsku a tělo ve Vietnamu. Tento most byl postaven na nejslabším místě zvířete, čímž došlo k jeho neutralizaci a záhubě. Obyvatelům Hoi Anu však nakonec bylo zvířete líto, a zbudovali tak v mostě svatyni, do níž se chodili modlit za jeho duši.
Shromažďovací síně čínských kongregací
patří vedle japonského mostu k nejzajímavějším architektonickým stavbám Hoi Anu. Čínští obchodníci logicky tvořili nejpočetnější zahraniční komunitu – jednak díky geografické blízkosti Hoi Anu, a také proto, že vietnamské prostředí jim bylo mnohem bližší než obchodníkům jiných národností. Čínští přistěhovalci se ve Vietnamu usazovali hlavně od 18. století, přičemž se sdružovali v komunitách, jež byly organizovány podle místa jejich původu v rodné zemi. V Hoi Anu tak vzniklo pět velkých komunit, z nichž si každá vystavěla vlastní shromažďovací síň (hội quán), kde bylo i několik svatyní. Nalezneme zde shromažďovací síň kantonskou, čchao-čouskou, chaj-nanskou, fu-ťienskou a hakkskou. K těmto pěti je pak ještě nutno připočíst celočínskou shromažďovací síň společnou pro všechny Číňany žijící v Hoi Anu. Jedná se většinou o rozsáhlejší komplexy s několika nádvořími a budovami a jednou hlavní svatyní.
Chrám Quan Conga (Miếu Quan Công)
je další z důležitých budov hoianských Číňanů. Pochází ze 17. století a je zasvěcen slavnému generálu z čínské historie z období tzv. Tří říší (220–280). V centrální svatyni chrámu nalezneme částečně pozlacenou sochu Quan Conga vyrobenou technikou kašírování na dřevěném rámu. Po obou stranách jsou pak umístěny sochy jeho strážců. Socha bílého koně v životní velikosti upomíná na koně, kterého Quan Cong sedlal.
Staré rodinné domy hoianských obchodníků
jsou další typickou památkou Hoi Anu, mající více než dvousetletou historii. K nejznámějším z nich patří např. dům Tấn Ký nebo obřadní dům rodiny Trần. Na těchto domech je v mnoha případech patrné prolínání architektonických vlivů zejména čínských, japonských a samozřejmě vietnamských. Některé z domů dnes slouží jako muzea, např. muzeum obchodu s keramikou.
