Vyhledat zájezd na mapě

Pasargady byly hlavním městem Kýra Velikého (559–530 př. Kr.) a prvním hlavním městem achajmenovské říše. Nalézají se asi 50 km od Persepole. Kýros začal s výstavbou Pasargad r. 546 př. Kr., do jeho smrti nebyla stavba ještě dokončena. Pasargady zůstaly hlavním městem do doby vlády krále Dareia, který přesunul hlavní město do Sús a Ekbatan. Později zde byli achajmenovští králové korunováni.

Dominantou Pasargad je hrobka Kýra Velikého. Celá archeologická lokalita zaujímá 1,6 km² a zahrnuje Kýrovu hrobku, audienční palác, soukromý palác, ruiny Ka´abaje Zardošt (zoroastrovského chrámu ohně) a ruiny pevnosti. Pozůstatky zahrad jsou prvním známým příkladem perské čahárbágh (čtyřzahrady).

Kýrova hrobka

Nechal ji vystavět Kýrův syn Kambýses II. Náhrobek je vystavěn na šesti schodech, vnitřní komora je dlouhá 3,17 m a široká 2,11 m a vysoká je také 2,11 m.

Jediná zmínka, že se jedná o hrobku krále Kýra, je u řeckých historiků, protože tomu věřil Alexandr Makedonský. Poté, co Alexandrova vojska vyloupila a zapálila Persepoli, navštívil hrobku Kýra. Přikázal jednomu ze svých bojovníků, aby vstoupil do hrobky. Prý tam našel zlaté lože, zlatou rakev a nápisy na stěnách atd. Nic z toho se do dnešní doby nezachovalo. Strabón zmiňuje text nápisu: „Poutníče, já jsem Kýros, který dal Peršanům říši a byl králem Asie. Nezáviď mi tuto hrobku.“

Hrobka má tvar mezopotámského zikkuratu, ale jsou na ní patrné i anatólské vlivy. Když Arabové vpadli do Íránu, chtěli hrobku zničit. Její ochránci je zradili od tohoto úmyslu tvrzením, že to není hrobka krále Kýra, ale hrobka matky krále Šalamouna. Pod tímto názvem je také hrobka známa.


Írán – poznávací zájezdy

Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů