Vyhledat zájezd na mapě

Hamadán se nachází v nadmořské výšce 1829 m na úpatí hory Alvand. Klima Hamadánu je velmi příjemné v létě a velmi studené v zimě.

Moderní Hamadán byl vystavěn podle plánů německého architekta Karla Fritche. Centrum tvoří kruhové náměstí Emáma Chomejního, ze kterého vybíhá šest ulic.

Patří k nejstarším perským městům. Byl vystavěn na místě starověkých Ekbatan, které byly sídelním městem Médů už v 7. století př. Kr. a po vytvoření persko - médské unie se staly letním hlavním městem achajmenovské říše. V 7. století padl do rukou Arabů, ve 12. a 13. století seldžuckým Turkům a ve 13. a 14. století Mongolům. V pozdější době byl oblíbeným místem parthských a sásánovských vládců, kteří sem utíkali před letním vedrem.

Hagmatáne (Ekbatany)

V centru Hamadánu se nachází ruiny médského hlavního města a pak i jednoho ze dvou hlavních měst achajmenovské říše. Pahorek, ve kterém jsou ruiny zasypány, byl odkryt pouze částečně. Vykopávky se datují už do doby médské, tj. 7.–6. století př. Kr. Ekbatany bývají nazývány 1. perským hlavním městem. Většina z toho, co bylo nalezeno, je uložena v muzeu, které je součástí archeologického areálu.

Árámgáhe Bú Alí Síná (Hrobka Avicenny)

Hrobka Ibn Síny, na západě známého latinským jménem Avicenna, byla postavena v r. 1952. Jehlancovitý tvar věže nad náhrobkem byl inspirován tvarem mongolských věží.

Abú Alí Husajn ibn Abdalláh ibn Alí Síná (980–1037) byl nejvýznamnějším středově­kým lékařem, přírodovědcem, filosofem, matematikem i básníkem. Bývá považován za „otce moderní medicíny“.

Ibn Síná se narodil ve Střední Asii, poblíž města Buchara r. 980, a zemřel v Hamadánu 1037. Od mládí studoval a do 18 let zvládl veškeré tehdejší vědění. Byl velmi pilný, studium podle svých slov, přerušoval pouze na modlitbu. Již v 18 letech byl věhlasným lékařem. Vyléčil syna bucharského vládce a odměnou mu bylo splnění jeho přání – moci studovat ve vládcově knihovně. Seznámil se se spisy předních řeckých filosofů a lékařů.

Před vpádem Mahmúda z Ghazny utíkal směrem na západ a usadil se v Hamadánu, kde působil jako lékař. Sepsal zde své dvě nejslavnější knihy – Dánešnáme (Kniha o vědě), jakousi encyklopedii zabývající se logikou, geometrií, astronomií a mate-matikou, a Al-qánún at-tibb (Kánon medicíny). Kniha byla sepsána arabsky, a je nejslavnější knihou o medicíně, která byla přeložena do latiny. Od 13. století byla používána i v Evropě až do začátku 19. století.

Na čas byl ve vladařově nemilosti a musel opustit Hamadán, kam se směl znovu vrátit až na sklonku života. Zemřel na střevní infekci se značně podlomeným zdravím špatnou životosprávou a pitím vína.

Avicenna se zasloužil o rozvoj mnoha středověkých věd. Je autorem mnoha knih o astronomii, matematice, metafyzice, filozofii a již zmíněném lékařství.

Árámgáhe Bábá Táher (Hrobka básníka Báby Táhera)

Významný perský básník Bábá Táher se narodil v Hamadánu koncem 10. století Zemřel asi v r. 1055. O jeho životě se ví velmi málo. Byl nazýván Ahle Haqq (Následník Pravdy) a náležel k perským súfijům. Usídlil se na hoře Alvand nad Ha­madánem. Lidé si k němu chodili pro radu i povzbuzení. Bábá (otec) – toto přízvisko svědčí o úctě, kterou mu lidé prokazovali. Psal čtyřverší s mystickým obsahem. Mauzoleum bylo vystavěno ve 20. století.

Gombade Alavíján (Hrobka rodiny Alaví)

Toto mauzoleum pochází ze 12. století a je příkladem seldžucké architektury. Stavba byla dervíšským klášterem pod patronací bohaté rodiny Alaví. Hrobky této rodiny se nachází v kryptě. Mihráb je bohatě zdoben geometrickými motivy. Na stěnách je několik krásných kaligrafických nápisů v písmech kúfí a suls.

Sange Šír (Kamenný lev)

Tato socha se nachází na kru­hovém náměstí na jihovýcho­dě Hamadánu. Kamenný lev je 2,5 m dlouhý, 1,5 m široký a 1,2 m vysoký. Lev stával u městských bran, pak byl několikrát přesunut, než skončil na místě, kde byly nalezeny pozůstatky parthské pevnosti. Jsou mnohé dohady o jeho původu. Přičítal se Parthům i Achajmenovcům. Pravděpodobně je dílem některého z Alexandrových umělců na památku padlého generála Hefaistióna.

Gandžname

Toto místo se nachází 5 km západně od Hamadánu na úpatí hory Alvand. Jméno Gandžname znamená v překladu „pokladní kniha“, protože se věřilo, že klínopisové nápisy na skále jsou klíčem k nashromážděnému bohatství Médů a Achajmenovců. Dva skalní nápisy jsou nápisy krále Dareia a Xerxa, ve kterých hlásají svou moc. Jsou ve třech jazycích – elamštině, babylónštině a staroperštině.

„Velký Bůh Ahura Mazda, největší ze všech bohů, kdo stvořili tuto zemi a vzdálenou oblohu a lidi, kdo stvořil štěstí pro člověka a kdo udělal Xerxa králem, výjimečným králem, nejvýznamnějším vladařem mezi nesčíslnými vladaři. Já jsem Xerxes, velký král, král králů, král země zahrnující všechna království lidí, král na této zemi daleko široko, král tohoto obrovského království se vzdálenými teritorii, syn achajmenovského panovníka Dareia.“

Hrobka Ester a Mordechaje

Kniha Ester

Biblická kniha Ester vypráví o tom, jak Židovka jménem Ester, která se stala perskou královnou, manželkou krále Xerxa, zachránila svůj lid od pogromu. Kniha zdůvodňuje vznik židovského svátku Purim, svátku losů.

Perský král Achašveroš (Xerxes) pořádal velikou oslavu nového roku, kam sezval spoustu hostů. Hodovalo se a pilo a král, značně opilý, poslal pro svou ženu, královnu Vašti, a nařídil jí, aby se před hosty svlékla, aby se mohl pochlubit její krásou. Královna odmítla, král se rozzlobil a zavrhl ji. Po několika dnech začala králi scházet žena po boku. Vyslal proto posly po celé své říši, aby mu přivedli novou královnu. Poslové sebrali krásné ženy z celého království, mezi jinými i Židovku Ester, neteř Mordechajovu. Ester zatajila svůj židovský původ na radu svého strýce a vystupovala jako Peršanka pod jménem Hadasa (Hvězda).

Mordechaj náhodou odhalil spiknutí prvního královského ministra Hamana, který se chystal krále odstranit. Haman nenáviděl Židy a chystal jejich záhubu. Král mu k tomu dal souhlas. Aby Haman zjistil nejvhodnější datum pro vyvraž­dě­ní Židů, metal los pur, jehož prostřednictvím mu měl být zjeven správný den pro provedení jeho plánu. Mordechaj se to dozvěděl a vydal se varovat Ester. Ester se podařilo Židy zachránit a místo Mordechaje byl popraven ministr Haman. Místo pogromu na Židy vyvraždili Židé všechny své odpůrce. Den vítězství slaví jako svátek Purim.

Mauzoleum se nachází v malé zahradě a je vlastnictvím židovské obce. Podle židovské víry je zde pohřbena židovská královna Ester, manželka achajme-novského krále Xerxa. Druhý hrob náleží jejímu strýci Mordechajovi. Někteří tvrdí, že Ester byla pohřbena v Súsách a hrob v Hamadánu náleží Šúšan Docht, židovské manželce sásánovského krále Jazdagerda I. (339–420). Jednoduchá cihlová stavba pochází ze 13. století. Byla postavena na místě starší hrobky, pravděpodobně z 5. století.

Jeskyně Alí Sadr

Jeskyně se nachází 75 km SZ od Hamadánu. Pravděpodobně je nejvýznamnějším krasovým útvarem v Íránu. Pro Íránce je oblíbeným místem výletů a pikniků. Zejména o víkendu, tj. ve čtvrtek a v pátek je zde narváno. Jeskyně byla objevena v 1. polovině 70. let horolezci z Hamadánu. Po deseti letech speleo-logického průzkumu byla r. 1975 otevřená pro veřejnost. Bylo objeveno přes 21 km chodeb, z nichž je přístupná pouze část. Šířka jeskyní se pohybuje mezi 1,5–60 m. Patří mezi největší vodní jeskyně světa, nachází se v nich podzemní jezero, které je hluboké až 14 m a teplotu 12 °C. Vzduch má 16 °C. Návštěvníci absolvují část pěšky a část na lodičkách tažených šlapadly. Jeskyně mají bohatou krápníkovou výzdobu.


Írán – poznávací zájezdy

Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů