Hlavní dominantou města je Íšvarí mínár svarga, tj. „minaret tyčící se do nebes“, který byl postaven poblíž brány Tripolia jako pozorovací věž.
Ve starém městě naleznete několik bazarů, např. Džauhárí bazar, kde se prodávají šperky a sárí, na bazaru Tripolia se prodává měděné zboží a lakovaná a vyřezávané práce, na Bápú bazaru parfémy a textilní výrobky, na Čandpól bazaru bižuterie a všechny možné druhy ozdob.
Havá Mahal
„Palác větrů“ postavený r. 1799. Na první pohled pouze neužitečná fasáda, kterou někteří považovali pouze za větrolam. Její skutečný účel byl však jiný. Tato pětiposchoďová budova sloužila ženám mahárádžova harému, aby nikým nepozorovány mohly přihlížet ruchu ulice. Téměř 600 prolamovaných oken a balkonků je krásným příkladem rádžpútské architektury.
Městský palác
Leží v srdci starého města a zaujímá rozlehlou oblast rozdělenou na řadu nádvoří. Dnes je v něm Saváí Mán Singhovo městské muzeum. V jedné jeho části dodnes sídlí mahárádžova rodina. Muzeum má tři části – sbírku textilií, zbraní a miniatur.
Mubárak Mahal – „Palác požehnání“ – z r. 1890. Dnes je v něm muzeum oděvů. Sbírka zahrnuje šaty bývalých mahárádžů z Džajpuru. V prvním poschodí se nalézá královská zbrojnice.
Díván-e Chás – „Sál soukromých slyšení“ – postavený z pískovce a mramoru. Jsou zde uloženy dvě stříbrné nádoby, prý největší stříbrné předměty na vodu na světě. Když mahárádža Madho Singh II. cestoval do Anglie r. 1901, tak si v nich vezl vodu z Gangy.
Díván-e Ám – „Sál veřejných slyšení“ – v něm je dnes umístěna sbírka miniatur mughalské i džajpurské školy, koberce dovezené z Persie, a také Džaj Singhovy překlady ze sanskrtu a arabštiny.
Džantar Mantar
Astronomická observatoř, jedna z pěti, kterou nechal zkonstruovat mahárádža Džaj Singh. Začal ji stavět r. 1728. Džaj Singh byl nejenom pověstný válečník, ale i člověk velice vzdělaný v astronomii i stavitelství. Další observatoře jsou v Dillí, Váránasí, Udždžajnu a pátá, nedochovaná stála v Mathuře. Nejpozoruhodnější stavbou jsou 30 m vysoké sluneční hodiny. Stín se pohybuje rychlostí 4 metry za hodinu. Každá stavba měla svůj specifický účel, jako třeba měření postavení hvězd, vypočítávání oběžných drah atd.
Nahagarh
„Tygří pevnost“ stojí na kopci nad Džajpurem. Džaj Singh II. ji nechal postavit r. 1734 jako útočiště pro své manželky. Že by se jich bál? To má snad vypovědět název pevnosti…
Gaitor
Čhátrí neboli samádhi, mramorové „náhrobky“ členů královské rodiny. Jedná se o nepravé náhrobky, protože pod nimi není hrob. Samádhi je nad místem spálení hinduistického vládce nebo jiné význačné osobnosti.
