Jaké relevantní cizí jazyky ovládáte?
Již delší dobu se učím a aktivně používám japonštinu, takže se nebojte, že bych se na zájezdu nedomluvil. :-) Studoval jsem na univerzitě ve městě Ucunomija v Japonsku. A se “sousední”
čínštinou si poradím také (studium na univerzitách v ČR a v čínském Kunmingu). Bez problémů mluvím rovněž anglicky a rusky.
Zájezdy do kterých zemí provázíte, kde se na vás klient může těšit?
Provázím zájezdy do Japonska, kde také momentálně studuji.
Oblíbené asijské země a proč?
Laos s úžasnými lidmi a nádhernou přírodou; Čína pro svou rozlehlost a rozmanitost; a pokud ji započítáme do Asie, tak také neobyčejně pestrá a přívětivá Gruzie. Nicméně vůbec to neznamená, že ostatní země bych rád neměl – naopak, spousta zajímavého se dá najít snad všude. No a samozřejmě nemohu opomenout krásné a vzdálené Japonsko, kterému jsem zasvětil roky studia a patrně i své profesní zaměření.
Co máte na Asii rádi a proč se sem rádi vracíte?
Důvodů je mnoho, ale pokud mám vybrat nějaké konkrétní, bude to odlišné prostředí, místní pokrmy a komunikace s lidmi. Možnost navštívit jiné světy, objevovat dosud nepoznaná a důkladněji prozkoumávat již zdánlivě poznaná místa a přírodní či architektonické skvosty této planety, a prostě na chvíli opustit vše důvěrně známé a pobýt ve zcela odlišném prostředí mezi různorodými lidmi, kde na mě stále čeká spousta nového a překvapivého. Čím více pak mluvím s lidmi z odlišných zemí, s různými životními zkušenostmi, vzděláním, postoji a vírami, tím více ve výsledku měním názory a postoje své a také pohled na zemi, ve které jsem vyrůstal. Při komunikaci s různými lidmi v mnohých z nás zůstává jakýsi jejich otisk a věřím, že díky tomu se neustále formuji i já sám. A jsem za to rád. V neposlední řadě s velkou oblibou zkouším nové pokrmy a chutě, na což vždy padá nemalá část mého cestovního rozpočtu.
Oblíbené/á místo/a v Asii – váš tajný cestovatelský tip našim klientům?
Upřímně řečeno nemůžu vybrat jedno jediné místo, dokonce ani několik míst, která bych označil za ta nejlepší. Pokud mám vybrat, kam bych se kdykoliv rád podíval znovu, bude to např. Gruzie, Laos či japonské Hokkaidó. Ale jezdím rád v podstatě kamkoliv, protože všude se dá objevit něco hezkého. Cestujte a mějte mysl otevřenou; lidé mají za sebou různé zkušenosti a nelze vynášet soudy na první, ba ani na druhý pohled. Buďte zvídaví a nejen při cestování schovejte předsudky někam do trezoru (a ideálně zapomeňte kód k jeho zámku), a pak si svou cestu nejen užijete, ale i sami sebe obohatíte. Jo, a cestujte. A nebojte se zkoušet nové věci. A pak znovu cestujte.
Oblíbený asijský pokrm, kde ho klienti mohou ochutnat?
Japonská, chutově velmi výrazná, nudlová polévka rámen (ラーメン); mongolské velké masem plněné osmažené taštičky chušúr (хуушууp); thajská (a laoská) silně kořeněná pálivá polévka tom jam (ต้มยำ);
čínské osmažené lilky v červené omáčce chung-šao čchie-c' (红烧茄子); a pokud zařadíme do Asie i Rusko, pak v soli naložené syrové plátky lososa či lososí jikry na světlém chlebu s máslem a se sladkým čajem.
Jaký je váš nejsilnější asijský zážitek (pozitivní/negativní)?
Když jsem se před několika lety ze soukromých důvodů vydal do mongolského Ulánbátaru a ukončil svůj program o mnoho dříve, než jsem původně očekával, zařídil jsem si výlet do “Čtyři hodiny autem na západ“ (dodnes nevím, kde že to vlastně skutečně bylo... ale pro tu tajemnost to tak patrně i zanechám). Řidič nás dovezl na místo, kde se nacházelo asi šest jurt, malá rodinka hostitelů, drobná stáda koní, velbloudů a krav, a široko daleko už nikde nic, jen rozlehlé kopce a hory na straně jedné, na straně druhé pak písečná poušť a na třetí zase zaplavené vodní oázy. Tam jsme strávili čtyři nezapomenutelné dny, povětšinou na hřbetech koní či velbloudů, a objevovali okolní nádhery mongolské divoké přírody. Bylo to místo, kde jsem poprvé spatřil Mléčnou dráhu v celé své velkoleposti, ochutnal pověstný kumys přímo z venkovního plechového sudu, zúčastnil se tradičního mongolského zápasu s místními pastevci (ano, prohrál jsem :-)) a kde jsem si připadal opravdu zcela volný. Na jízdy tryskem na koni po pohádkových kopcích okolo stád ovcí a velbloudů vstříc zapadajícímu červenajícímu slunci asi nikdy nezapomenu a jsem opravdu rád, že jsem mohl navštívit to báječné místo “Čtyři hodiny autem na západ“.
