Vyhledat zájezd na mapě

Írán... Co se vám vybaví? Možná něco málo o Persii ze školních lavic, Persepolis a řecko-perské války. Z moderních dějin pak Perský záliv, další války a současná situace s vládnoucí teokracií. Vcelku nic z toho nenaznačuje, jakou by měl cestovatel očekávat kuchyni.

Imámova mešita, EsfahánVzhledem ke geografické poloze Íránu se nabízí třeba podobnost s Indií. Nebo snad s Blízkým východem, Izraelem či arabskými státy? Pravdou je, že íránská kuchyně neodpovídá ani jedné z nich. Ba co víc, všechny z ní po staletí čerpaly a jedné odnoži indické kuchyně se dokonce dodnes říká mughalská, podle perských vládců z 16. století.

V Íránu se setkáte s rozmanitými druhy pečiva, tou nejlepší rýží na světě, s množstvím různých gulášů, směsí masa se zeleninou a především s rozmanitými, nápaditými a pro Středoevropana neobvyklými úpravami bylinek a netradičním použitím sušeného ovoce a ořechů v hlavních jídlech. Zapomeňte ovšem na pro nás obvyklé dělení jídel na předkrm, hlavní chod a dezert. V Íránu bývá vše vystaveno tak, abyste jídlo mohli obdivovat a vybírat si – tedy naaranžované, vyzdobené, barevné a voňavé. A určitě nikoho neurazíte, pokud si přidáte. Ba naopak, bude to považováno za poklonu kuchařce. Čím více toho sníte, tím více hostitele potěšíte. Podívejme se tedy na jídlo tak, jak se s ním v Íránu můžete setkat – dle denní doby.

Snídaně – trochu jiný chléb a marmeláda

K snídani se jí chléb. Ten je ale úplně jiný, než na jaký jsme zvyklí. Bude placatý, tenký a veliký asi jako dvaTypická íránská snídaně talíře vedle sebe. Možná v něm budou zapečené malé kamínky, na kterých se pekl (pak jde o sangak). Možná bude tenounký a poskládaný jako ubrus (lavaš). Snad to bude něco mezi (taftun) nebo bude posypaný sezamovými semínky (barbari). Vedle bude našlehaná smetana, ovčí sýr (pro našince nejblíže srovnatelný s balkánským sýrem), míchaná vajíčka, vařená vajíčka, marmeláda z kdoulí, mrkve nebo kyselých pomerančů s kousky ovoce jako drahokamy. K pití se bude podávat tradiční čaj – nepříliš silný a možná delikátně ovoněný kardamomem, skořicí či šafránem. Servíruje se v malých sklenkách s homolkami cukru na oslazení.

Oběd – nekončící hostina

Hlavní součástí oběda či jakéhokoliv hlavního jídla je rýže. Ale jaká! Zapomeňte na českou rýži ze sáčku, zapomeňte na slepenou rýži z Thajska, italské rizoto nebo ochucenou rýži z Indie. Íránská rýže je lehká, sypká a delikátně voňavá.

Nejznámější íránské jídlo je gormeh sabzi. Je to jehněčí maso dušené ve směsi bylinek (sabzi znamená persky “bylinky” nebo také “zelená”), fazolí a sušených limetek. Dále se setkáte s pokrmem fesendžun kachnou vařenou ve směsi mletých vlašských ořechů a hustého sirupu z granátových
Autor: CK China Tours">
jablíček. Íránské polévky jsou většinou husté a opět plné bylinek, fazolí, čočky a nudlí (aše rešte), případně ovesných vloček a masa (supe džo).

Jedním z nejoblíbenějších způsobů úpravy pokrmů je grilování. Pro Íránce to ale není jen občasné rozptýlení jako u nás. Gril vlastní každá perská domácnost, přičemž se používá výhradně dřevěné uhlí, nikdy brikety. Co taková hostina z grilu obnáší? Kousky výborně připraveného jehněčího masa (šiš), porce kuřecího masa (džudže), játra (džigar), srdce, k tomu kupu rýže (čelo), čerstvých bylinek (petrželka, máta, ředkvičky, jarní cibulka). Také se můžete setkat s pokrmem, kde bude rýže a maso (zelenina, neodmyslitelné bylinky a další ingredience) naaranžované v pekáčku do vrstev tak, aby vše nejen výborně chutnalo, ale také lahodilo oku (kuřecí tačín nebo jehněčí se špenátem tačín esfenadž).

Nejen v domácnostech, ale běžně také v restauracích, hotelech nebo pouličních jídelnách se na cestě po Íránu často setkáte s vaječnou omeletou. Ale nebyl by to Írán, kdyby nebyla plná bylinek (kukú je sabzi), brambor (kukú je sibzamini) nebo dokonce s jogurtem (kukú je mast) či na sladko (kukú je gand). Velmi Omeleta kukú sabzioblíbené jsou kotlet, malé bramboráčky s mletým jehněčím masem. U té spousty jídla nebude na stole (či ubrusu rozloženém na zemi, jak je v Íránu zvykem jíst) chybět ani velký talíř s bylinkami a salátem.

K pití se podává tradiční jogurtový nápoj (dúg), nejlepší prostředek na zahnání žízně a osvěžení v horkém íránském létě. Připravuje se smícháním jogurtu a vody (může být i sycená), mírně se osolí a přidá se máta. V současnosti se také setkáte s přeslazenými limonádami a místní napodobeninou Coca Coly, takzvanou Zam Zam. U pouličních stánků můžete ochutnat výborné šťávy z čerstvě rozmixovaného ovoce (ab mive) – z melounů, granátových jablíček, moruší a dalších druhů.

Večeře

Projedli a propili jste se celým dnem až k večeru? Možná už nebudete mít na další hostinu ani pomyšlení. Když vás ale hlad přeci jen dožene, seznámíte se s íránskou obdobou rychlého občerstvení – sendvičem. Zerešk polo hašVypadá jako poloviční bageta, ze které se pečlivě vydlabe vnitřek a naplní se bramborovým salátem (olivie) a vařeným kuřecím masem. Další oblíbenou náplní je falafel, smažené kuličky z vařené cizrny o velikosti golfového míčku. Používají se rovněž různé druhy salámů (většinou kuřecí nebo hovězí). Nakonec se do bagety přidá spousta rajčat a čerstvé petrželky. Vedle bohatě plněných sendvičů se velké oblibě těší také pizza – neméně pestrá záležitost.

Mezi těmito jídly se bude v běžné íránské domácnosti na stole neustále vyskytovat mísa s ovocem a miska se směsí pražených, případně i solených semínek – slunečnicových či melounových, mandlí, pistácií – a hned vedle ještě miska se sušeným ovocem (hlavně datle, meruňky, moruše).

Dezerty

Na něco jsme ale zapomněli! Zajisté se ptáte, jaké asi ochutnáte moučníky, dezerty. Na výběr jich bude skutečně mnoho. Většina z nich se kupuje v pekárnách/cukrárnách a voní úplně stejně jako ty české. Íránci Prodavač citronů na trhusladké milují a cukrem opravdu nešetří!

Základním rozlišením je pečivo tzv. „mokré“ a „suché“. Mokré sladkosti mají většinou svůj původ ve Francii a byly oblíbené u perské elity. Všichni milují například roládu se šlehačkou (rulad), řezy z vrstev pocukrovaného listového těsta a šlehačky (napoleoni, ve Francii millefeuille) nebo kuličky z odpalovaného těsta s krémem (nune chamei).

Tradiční laskominy jsou trošku jiného rázu a často bývají opravdu výrazně sladké. Oblíbená je rýže na sladko (šir berendž), delikátně navoněná růžovou vodou a kardamomem nebo šafránem (šole zard). Velmi oblíbené jsou bamie, „prsty“ z těsta podobného odpalovanému, které se smaží a následně obalují v sladkém sirupu. Naše sušenky připomínají nun-e berendži (z rýžové mouky) a  nun-e nochodči(z cizrnové mouky). Gotab jsou vykrajované smažené sušenky plněné mandlovou náplní, které byly populární již v 7. století n. l. Nikdo by také neměl zapomenout ochutnat ranginak (znamená barevné). V tomto pokrmu hrají hlavní roli datle, sladké, vláčné a tmavé klenoty Íránu, které se vypeckují a zalijí se hustou jíškou z másla a mouky. Toto ovoce je samo o sobě tak sladké, že nic jiného není potřeba.

A ještě zbývá zmrzlina (bastani). Je výborná, obsahuje kousky poctivé smetanyRýžový dezert šoleh zarddíky salepu (prášku z kořene orchideje Orchis mascularis) je elastická. Další specialitou je palude, směs škrobu a vody vytvarovaná do nudliček a servírovaná buď se zmrzlinou, nebo se sladkou ledovou tříští a limetovou šťávou. Tento dezert pochází již ze starodávné Persie, kde se servíroval jako zrníčka rýže s ovocným sirupem. Zoroastriánské komunity v centrálním Íránu ho tak dělají dodnes. Dobrou noc! (A pokud by se někdo obával, že i přes toto vše bude mít hlad, nemusí – v Íránu se totiž jí neustále.)

text: Anna Petrášová, foto: China Tours
hypertornado a tavallai (Flickr.com)
Související články

Zajímavé zájezdy

Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů