Najít na mapě
Prohlížené zájezdy

V Íránu, zemi s islámským šíitským režimem, žijí v rozporu s našimi představami přátelští lidé, kteří hrdě představují svoji zemi jako historickou Persii, jež byla kdysi spíše součástí evropské civilizace.

Írán nebo Persie?

Slovo Persie je odvozeno z názvu provincie Fárs (Párs), která leží kolem města Šírázu. Tato oblast byla centrem vzniku první perské říše dynastie Achajmenovců. Persií se toto území nazývalo až do r. 1935, kdy Rezá Šáh z dynastie Pahlaví nechal přejmenovat území na Írán (země Árijů).

Nejstarší historie

Zikkurat Čoqá ZambílHistorie Íránu začala už před 5 tisíci lety v elamské říši s centrem v Súsách. Elamský stát podnikal výpady do okolí, nejednou napadl i svého mocného souseda Babylónii. Posílení moci babylónského vládce Chammurapiho oslabilo Elam, který se záhy ocitl v jeho područí. Později se zase Elam osamostatnil a ovládl i území dnešní provincie Fárs (jižní Írán) a severní částBabylónie. Elam byl poražen babylónským panovníkem Nabukadnesarem (1146–1123). Od té doby už spěl k úpadku. Nejvýznamnější dochovanou elamskou památkou je zikkurat Čoqá Zambíl v západním Íránu.

Achajmenovská říše

Nástupcem elamské říše se stala říše médská (kolem r. 1000–529). V povědomí veřejnosti spíš zůstává pozdější achajmenovská říše. Jejími nejslavnějšími představiteli byli králové Kýros a Kambýses, který dobyl mj. i Egypt. Král Dareios upevnil svou moc v Asii, zahájil tažení do severního Černomoří a pronikl až k Dunaji.

R. 500 př. Kr. vypuklo v Milétu, největším řeckém městě v Malé Asii, povstání. Nastalo období řecko-perských válek, ve kterých po dlouhých bojích nakonec v bitvě u Marathónu zvítězili Athéňané.

Persepolis

Po Dareiově smrti nastoupil na trůn Xerxes, který se vypravil na druhé tažení do Řecka r. 480 př. Kr. Obrovská armáda Peršanů a podrobených národů vpadla do středního Řecka a vyplenila Attiku a Athény. Přelom ve válce znamenala námořní bitva u Salamíny, v níž bylo zničeno perské loďstvo. Brzy poté povstala maloasijská řecká města a osamostatnila se z perské nadvlády.

V 5. století př. Kr. zahrnovala perská říše kromě území dnešního Íránu také značnou část Střední Asie, Egypt, celou Přední a Malou Asii a část Indie. Jednotlivá území se velmi lišila kulturně, ekonomicky i jazykově. Neúspěch v Řecku měl obrovský vliv v jednotlivých satrapiích, které proti perské nadvládě povstaly. Po zavraždění Xerxa v r. 465 př. Kr. se říše postupně rozpadala.

Náboženství

Ahura Mazda – symbol zoroastrismuV rozsáhlé mnohonárodnostní perské říši nemohl vzniknout jednotný náboženský systém. První achajmenovští králové vyznávali kult boha Ahuramazdy, ale zároveň podporovali místní kulty v Babylónii, Malé Asii, Egyptě. Situace se změnila za Xerxovy vlády, která vnucovala všem zemím jednotný kult Ahuramazdy.

Persepolis

Nejvýznamnějšími památkami z achajmenovského údobí jsou Kýrova hrobka a slavná Persepolis. Tato výjimečná památka byla zařazena do seznamu Světového dědictví UNESCO v r. 1979.

Kýrova hrobkaStarověký název Persepolis, tj. „město Peršanů“, je pořečtěnou formou staroperského jména pro Persii – Pársa. Soubor starověkých paláců se nachází v dnešní provincii Fárs, asi 60 km od Šírázu. Byl postaven za vlády achajmenovského krále Dareia I. (521–486 př. Kr.). Ve stavbě pokračovali také jeho nástupci – Xerxes I., Artaxerxes I. a další.

Nachází se zde paláce, audienční síně, pokladnice, zásobárny, stáje. Ruiny vypovídají o nádheře dvora achajmenovských králů. Celý komplex podle profesora Popa nebyl klasickým hlavním městem, ale pouze palácem sloužícím k rituálním účelům během oslav jarního svátku Nourúz (20. 3. začíná perský nový rok). Hlavními městy achajmenovské říše byly Ekbatany a Súsy.

Prohlídka Persepole

Brána národů

Hned za schodištěm lze spatřit tzv. Brána národůBránu národů, z níž se dochovala jen kamenná kostra s působivými sochami ve tvaru okřídlených býků. Každý příchozí, jenž chtěl předstoupit před achajmenovského velkokrále, musel touto branou projít.

Apadana

Rozlehlý palác Apadana, stojící na samostatné tři metry vysoké terase, sloužil jako veřejný audienční palác. Skládal se ze čtvercové hlavní síně, jejíž strop neslo 36 sloupů vysokých 20 m. Dalších 36 sloupů neslo stropy tří menších síní. Sloupy opatřené žlábkováním byly posazeny na mohutné podstavce.

Na severní a východní straně se do přijímací síně vstupovalo po schodištích, jejichž stěny jsou bohatě zdobeny reliéfy – patří k nim nejslavnější výjevy z dvorského života, jež se z dob staré perské říše vůbec zachovaly – Dareios na trůně, armáda deseti tisíc nesmrtelných a procesí národů.

Schodiště národů

PersepolisReliéf nad schodištěm znázorňuje příslušníky národů (např. Egypťany, Araby, Skythy, Indy, Řeky, Kiliky, ...) podrobené perskou říší, kteří každoročně přinášeli v době oslav nového roku dary perskému králi. Na reliéfu 23 poselstev přináší různé dary. Každé poselstvo je vedeno Médem nebo Peršanem, aby bylo zdůrazněno, že příslušníci obou těchto národů si byli v Persii rovnocenní.

 

 

Síň sta sloupů

Síň měří 70 x 70 m a její strop byl nesen sloupy. Zde byly přijímány delegace, které přinášely tribut. Než delegace vstoupily do síně, čekaly v předsíni nesené čtyřmi sloupy. Dvě obrovské postavy býků, které střežily vstupní bránu, se dochovaly. Na dveřích síně je typický reliéf, který představuje krále bránícího zlu, představovaného lvem, vstoupit do paláce. Při vykopávkách zde bylo odkryto zhruba 30 000 hliněných tabulek s texty týkajícími se převážně úspěchů krále, ale i darovací listiny a účty.

Pokladnice

Poklona králiSloužila jako finanční centrum perské říše. Účel budovy potvrdilo množství zde nalezených hliněných tabulek v akkadštině a elamštině.

Podle Plútarcha použil Alexandr Veliký na odvezení pokladů z Persepole do Ekbatan 10 000 mul a 5000 velbloudů. Byla zde nalezena zlatá věnovací listina, která je nyní uložena v archeologickém muzeu v Teheránu.

Královská hrobka v PersepoliV areálu se samozřejmě nachází mnoho dalších budov, respektive jejich ruin. Mezi nimi např. Tačara, zimní palác krále Dareia nebo Hadiš, nedokončený palác Artaxerxe III. Na úpatí hory Kúhe Rahmat jsou dvě královské hrobky, podobné těm v Naqše Rostam.

Prohlídku Persepole je možné doplnit návštěvou zajímavého muzea umístěného v budově původního Xerxova harému, krásně zrekonstruovaného do původní podoby.

Persepolis ReconstructionPro přesnější představu o tom, jak město Persepolis vypadalo, doporučujeme prohlédnout si stránky projektu Persepolis Reconstruction (v angličtině a němčině).

Konec perské říše

Perská říše byla poražena vojsky Alexandra Makedonského, který se proti ní vypravil r. 334 př. Kr. K rozhodujícímu střetnutí došlo na podzim r. 331 př. Kr. u Gaugamel, na bývalém území Asýrie. Dareios III. utrpěl drtivou porážku. Alexandrovi se otevřela cesta na Babylón, Persepoli, Súsy i Ekbatany.

Město bylo zničeno požárem, který založili vojáci Alexandra Makedonského v r. 331 př. Kr., aby se pomstili za zničení Athén Xerxem I. Požár Persepole je dodnes symbolem vyvrácení perské říše.

 

Po smrti Alexandra Makedonského se Persie stala součástí Seleukovské říše. Ta byla však od počátku velmi nestabilní a postupně se úplně rozpadla. Mezi jinými se povstání proti cizí nadvládě rozhořelo i v Parthii a záhy došlo k jejímu osamostatnění a vzniku parthské říše.

Parthská říše

Parthií se nazývalo území na jihovýchod od Kaspického moře. Po zhroucení řecko-bakterského království se Parthie na konci 2. století př. Kr. stala mocným předoasijským státem po dobu půl tisíciletí. Teprve na začátku 3. století po Kr. se parthská říše rozpadla a k moci se dostal rod Sásánovců, který napsal další úspěšnou kapitolu v bohaté historii dnešního Íránu. O ní ale někdy příště…

text: China Tours
foto: China Tours
Související články

Zajímavé zájezdy

Katalog 2017/18 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů