Vyhledat zájezd na mapě

Hinduismus je komplex nábožensko-sociální, není možné určit, kdy přesně vznikl, a nemá žádného
zakladatele. Prodělal dlouhý vývoj od védských náboženství přes bráhmanismus ke vzniku
hinduistických sekt. Nemá žádnou bibli či korán, který by vymezoval závazná pravidla pro všechny
vyznavače – je to náboženství bez dogmat.

Hinduismus nepatří mezi náboženství jedné knihy. Nicméně všeobecně se největší oblibě těší text Bhagavadagíty – Píseň Vznešeného, jenž je součástí staroindického eposu Mahábhárata. Bhagavadgíta je autoritou mezi hinduistickými texty a pojednává o morálních hodnotách a světských i náboženských povinnostech jedince.

Po stránce náboženské je nesmírně tolerantní, ne tak už po stránce přísně hierarchizovaného kastovního systému. Navazuje na učení upanišad, víru v převtělování každého jedince (átmana), a to dle karmanů (činů, kterých se dopustil) – to je společné hinduismu, buddhismu i džinismu. Cílem člověka je dosáhnout vymanění se z koloběhu životů (sansáry) a dosažení spásy (mókša). K tomu vedou tři cesty:

  1. védská doba: karmamárga – „cesta činu“ – nejdůležitějším činem je konání oběti;
  2. upanišady: džňánamárga – cesta poznání tajemství života a převtělování;
  3. bhaktimárga – cesta oddanosti, tj. osobní vztah člověka k bohu, nepotírala obě předchozí metody, neomezovala rozumové poznání, askezi, meditaci, ale kladla důraz na citovou oddanost vůči jednomu bohu; odmítání kastovního systému a strnulého ritualismu, který je nahrazen citovým přístupem, extatické stavy, písně – kírtany (uctívání boha kírtany).

Hinduistický pantheon

Hinduisté uctívají velké množství bohů, i když mohou uctívat jen boha jednoho. Během doby se pantheon vyvíjel od védských božstev až do dnešní podoby.

Hlavní trojici tvoří Brahma – bůh stvořitel (není moc uctíván, má málo společného s životem smrtelníka), Višnu – bůh ochránce světa a Šiva – bůh ničitel. Višnu – védský Višnu neměl velký význam, ale legenda o tom, jak se změnil z trpaslíka v obra a třemi kroky obsáhl celý svět, aby jej zachránil z rukou asurů, nepřátel bohů, obsahovala v sobě představu boha-zachránce, což je příznačné pro pozdější hinduismus. Višnu z klasické doby je pomocník lidí a zachránce světa, kdykoli mu hrozí nebezpečí ze strany sil zla. Objevuje se v 10 inkarnacích (avatárech), mezi nejvýznamnější patří:

  1. Ráma – ukončí tyranii démona Rávany;
  2. Buddha – učiní konec zabíjení zvířat za účelem obětování;
  3. Kršna – zabije zlého démona Kansu;
  4. Šiva – dvojník védského boha bouřky Rudry, božstvo s podvojným charakterem – strašný a obávaný, ale současně i plný milosti a soucitu (Rudra – strašný, Šiva – milostivý). Kult boha Šivy je spojen s extází – v představách Indů Šiva tančí na místech, kde se spalují zemřelí, posypává si tělo pohřebním popelem a na krku má místo girlandy náhrdelník z lebek. Když přichází na svět v podobě žebrajícího askety, slouží mu za nádobu na milodary lidská lebka. Bůh asketismu a oběti.
Související články
Katalog 2020 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů