Spolu s katanou se nosí také wakizaši, krátký meč používaný pro boj ve stísněných prostorách nebo jako záložní zbraň. Japonské umění boje s mečem se nazývají kendó a iaidó.
Meče kromě boje sloužily a dodnes slouží také k dekoračním účelům. Rituální sebevražda japonským mečem (obvykle zabodnutí wakizaši do břicha, po kterém následovalo stětí hlavy sekundantem) se nazývala seppuku (na západě známější jako harakiri, což je však slovo s vulgárním nádechem, v Japonsku téměř nepoužívané).