Mezi starší formy divadla ze 14. století patří nó (能), vysoce symbolické vážné hudební drama, k jehož pochopení je třeba mít jeho symboliku detailně nastudovanou. Používá masky, všichni herci jsou muži a celé představení je velice dlouhé.
Mnohem odlehčenější formou divadla je kabuki (歌舞伎) vzniklé okolo 16. století. Vyznačuje se vysokou stylizovaností, jak v líčení herců, tak i v jejich kostýmech. Hra je kratší, veselá, i zde však ženské role hrají muži, protože ženy mají přístup zakázány. Na kabuki nesměli chodit ani samurajové (pro ty bylo určeno intelektuální nó), ale běžně to v převleku potají dělali.
Ve stejné době vzniklo i bunraku (文楽) neboli džóruri, loutkové divadlo. Loutky jsou po jevišti vedeny osobami v černém oblečení, k tomu vypravěč hraje na strunný nástroj šamisen a recituje příběh.