Najít na mapě
Prohlížené zájezdy

Snad žádný jiný den představující počátek dalšího ročního období pro nás není tak důležitý jako první jarní den. I když se mnohdy krajina stále ještě halí do bílého hávu, všechna zvířata i lidé cítí, že se jaro nezadržitelně blíží. O tom, jakou důležitost přikládali jaru již antičtí Peršané, jsou následující řádky.

 Perský nový rokV den jarní rovnodennosti našel své pevné místo asi největší íránský svátek Nourúz. Jde o oslavu nového roku a jeho významu odpovídají i přípravy na něj. Jeho tradice sahá do doby před příchodem islámu a v mnohém si nezadá s našimi Vánocemi. Stejně jako u nás na Štědrý den se u příležitosti svátku Nourúz schází celá rodinaspolečně oslavuje den, k němuž se váže mnoho zajímavých pověr a tradic.

S oslavami perského nového roku se můžeme setkat v zemích Předního východu a Střední Asie (od Turecka přes Ázerbájdžán a Gruzii po Afghánistán či Uzbekistán), ale např. také u některých skupin obyvatel Balkánu, v Albánii, a dokonce i mezi etnickými menšinami v západní Číně.

Jak Nourúz probíhá?

Nejstarší člen rodiny přivítá nový rok, přečte úryvek z Koránu a nabídne všem sladké zákusky. Děti dostávají stříbrné a zlaté mince a dárky. Také při oslavách Nourúz, podobně jako u nás o Štědrém dnu, se věnuje velká pozornost přípravě svátečního stolu. Chybět na něm nesmí tzv. „sedm S“(haft sín), tedy sedm předmětů začínajících v perštině na „s“:

  • sabze = naklíčená pšenice nebo ječmen – symbol znovuzrození
  • samanu = sladký puding uvařený z pšeničných klíčků – symbol hojnosti
  • síb = jablka – symbol krásy a zdraví
  • sendžed = sušené plody „divoké olivy“ – symbol lásky
  • sír = česnek – symbol lékařství
  • somáq = koření sumaq čili sušené plody škumpy koželužské – symbol barvy východu slunce a vítězství boha nad ďáblem a 
  • serke = ocet – symbol dlouhověkosti a trpělivosti).

Na stůl neodmyslitelně patří také kvetoucí hyacint, zrcadlo (odráží světlo a radost z nového roku), dvě zlaté rybky (svěžest, život), svíčky (štěstí nebo živel ohně). Nechybí ani kniha poezie, nejčastěji z pera národního básníka Háfeze, a samozřejmě Korán.

Podobně jako my, také Íránci zdobí vařená vejce, jež symbolizují zrození nového roku, a málokterý Peršan na tradiční novoroční stůl nepoloží mince, zajišťující prosperitu. Výsledkem je bohaté a pestré zátiší, bez kterého slavit příchod nového roku prostě nejde. Podobně, jako je naší chloubou ozdobený vánoční stromeček, se Íránci pyšní krásou svého novoročního stolu. Smyslem těchto tradic je čekání na okamžik jarní rovnodennosti, tedy 20. 3., kdy nový rok skutečně začíná.

Třináct dní po Nourúz, v den Sízdah Bedar, vyrážejí všichni Íránci na piknik, protože zůstat v tento den doma přináší podle místní pověry smůlu (a kromě toho je piknikování doslova národním svátkem Íránců – jak uvidíte na vlastní oči na cestě po Íránu).
 Skákání přes oheňNakonec vhodí do řeky vzrostlé „sabze“, které do sebe vstřebalo všechny nemoci a smůlu, a tím se na celý rok zbaví všech neduhů a neštěstí. Nepřipomíná vám to naše házení Morany do řeky? A aby těch podobností nebylo málo, drží se na Nourúz také tradice zvaná „lež třináctého“, která odpovídá našemu „aprílu“.

O něco blíže našim jarním tradicím se zdá být svátek, který můžeme v překladu nazvat „středeční slavnost“ (čaháršanbe súrí) a dá se přirovnat k našemu pálení čarodějnic a Halloweenu dohromady. Zahajuje několikadenní oslavy Nourúzu a ke zvyklostem, které jsou s ním spojeny, patří například skákání přes oheň, aby se dotyčný zbavil všeho zlého a získal do nového roku zdraví a štěstí. Děti pak, jako u nás o Velikonocích, obcházejí domy, bouchají lžícemi do hrnců a poklic a koledují.

19. 3. 2013
text: Lenka Petrášová
foto: uživatelé quinn.anya a HeyRocker (Flickr.com)

Související články

Zajímavé zájezdy

Katalog 2017/18 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů