Najít na mapě
Prohlížené zájezdy

Nalézá se 130 km na západ od Teheránu. Leží ve výšce 1800 m n.m. a má asi 370 000 obyvatel. V 16. století byl po krátkou dobu hlavním městem Persie za vlády safíjovského vládce Tahmáspa I.

Masdžede Džome

Velká páteční mešita je významnou mešitou v Qazvínu. Zaujímá rozlohu 4000 m². Rozlehlé nádvoří obklopují čtyři ívány. V jižním ívánu je mihráb. Mešita byla postavena v letech 1060–1153, ale později byla mnohokrát přestavována, zejména za vlády šáha Abbáse. Podle legendy byla postavena chalífou Hárunem ar-Rašídem na konci 8. století na místě zbořeného zoroastrovského chrámu ohně. Dva jedenáctimetrové minarety zakončují severní íván a byly restaurovány za doby šáha Abbáse. Nejstarší částí mešity je tzv. Masdžede Hárúní, která přiléhá ke vstupní chodbě.

Masdžede Nabí (Prorokova mešita)

Nachází se na začátku bázáru. Jedná se o qádžárovskou stavbu z 19. století. Velmi připomíná mešitu Masdžede Vaqíl v Šírázu, zejména svými mozaikami s květinovými motivy. Čtyři masivní ívány kolem rozlehlého nádvoří jsou zdobeny barevnými kachlíky s kaligrafickými nápisy z koránu.

Emámzade Hosejn

Hrobka Hosejna, syna osmého emáma, je nejsvatějším místem v Qazvínu. Nalézá se vedle hřbitova mučedníků islámské revoluce a války Iráku s Íránem. Její modrá kupole a šest malých minaretů zakončujících portál se sklíčkovou výzdobou, jsou v íránské architektuře ojedinělé.

Podle legendy byl Hosejn zavalen spadlou střechou, když předváděl zázrak. Podle jiné legendy onemocněl, či byl otráven, když doprovázel svého otce emáma Rezu do Chorásánu. Zemřel v Qazvínu, kde byl také pohřben.

Výzdoba hrobky pochází z doby šáha Tahmáspa I. (1524–76), za jehož vlády byl Qazvín hlavním městem safíjovské říše. Podle nápisu byla vystavěna na příkaz šáhovy dcery Zajnab Bégam. Sklíčková výzdoba je až z 19. století.

Čehel Sotún („Čtyřicet sloupů“)

Tento pavilonek se nalézá v centrálním parku a pochází ze safíjovské doby. Byl královským palácem za vlády šáha Tahmáspa. Navrhoval jej turecký architekt. Jedná se o dvouposchoďovou stavbu, která je charakteristická pro safíjovské období, jako např. pavilonek Hašt Behešt v Esfahánu. Na vnějších stěnách lze vidět fragmenty maleb. Malby v interiéru jsou částečně rekonstruovány. V přízemí je muzeum kaligrafie. V 1. patře je malé muzeum s různými předměty, jako jsou keramika z neolitu, bronzy z hrobů v oblasti Alamutu, či qádžárovské mozaiky a dokumenty.

Brány do Qazvínu

Darvázeje Chušk – byla postavena na severu města v r. 1917. Je bohatě zdobená modrou, žlutou a bílou mozaikou. Nad centrálním obloukem je starý íránský symbol – šíro choršíd, lev a slunce.

Darvázeje Teherán –nalézá se na východě města při výjezdu do Teheránu. Pochází z qádžárovské doby, ale byla rekonstruována v r. 1960.


Írán – poznávací zájezdy

Katalog 2017 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů