Najít na mapě
Prohlížené zájezdy

Asi 8 km od Persepole nalezneme skalní stěnu, do které jsou vytesány reliéfy a hrobky ze tří historických údobí – z doby elamské říše, achajmenovské říše a doby Sásánovců. Nejstarší je elamský reliéf datovaný asi 1500 př. Kr., který představuje jednoho z elamských bohů. Místo je pojmenováno podle reliéfu, o němž si lidé mysleli že představuje bájného perského hrdinu Rostama. Ve skutečnosti se jedná o reliéf sásánovského krále Šápura I.

Hrobky achajmenovských králů

Z achajmenovských hrobek, vybudovaných zhruba deset metrů nad zemí a majících tvar řeckého kříže, lze bezpečně identifikovat pouze hrobku krále Dareia I. vládnoucího v letech 512–486 př. Kr. Ostatní tři se většinou připisují Xerxovi, Artaxerxovi I. a Dareiovi II. Nad každou hrobkou je reliéf představující krále na trůně, který nesou na ramenou příslušníci pokořených národů. Nad králem se vznáší bůh Ahura Mazda a svatý oheň.

Sásánovské reliéfy

Pochází ze 3. a 4. století po Kr. Při prohlídce zleva doprava první reliéf znázorňuje investituru Ardašíra I., který získává korunu z rukou boha Ahura Mazdy. Král i bůh sedí na koni a pod kopyty koní jsou poražení nepřátelé: poslední parthský král Artabanus V. a Ahriman, symbol temnoty a zla. Druhý a třetí reliéf znázorňují Bahráma II. s královnou a ozbrojené zápasící jezdce na koních. Čtvrtý reliéf je velmi málo zřetelný. Představuje Šápura II., přemožitele císaře Juliána Odpadlíka. Pátý reliéf se nachází pod čtvrtým a je na něm vítězství Hormozda II. Šestý je nejznámější sásánovský reliéf, na kterém je král Šápur II., syn Ardašíra I., vítězící nad římským císařem Valeriánem v bitvě u Edessy 260 po Kr. Sedmý reliéf znázorňuje dvě jezdecké scény a duel mezi Bahrámem II. a neznámými rivaly. Osmý reliéf zachycuje investituru pozdějšího sásánovského krále Nerse. Moc získává z rukou bohyně Anáhity a slunečního boha Mithry.

Ka‘baje Zardošt (Zarathuštrova Ka‘ba)

Jedná se o věžovitou kultovní stavbu, postavenou naproti hrobkám achajmenovských králů v Naqše Rostam. Je postavena z vápencových kvádrů a je vysoká asi 12,6 metru. Většinou se soudí, že ji dal zbudovat perský král Dareios I. krátce po svém nástupu na trůn r. 522 př. Kr. O její přesné funkci se názory dodnes rozcházejí. Pravděpodobně se jednalo o chrám, kde byl přechováván posvátný oheň. Uvažuje se i o tom, že tu mohly být uloženy královské standarty či posvátné zoroastrovské knihy. Také se mohl jednat o hrobku Dareiova předchůdce. Ve 30. letech byl objeven u paty Ka‘by pod úrovní terénu trojjazyčný řecko-parthsko-středoperský nápis krále Šápura, popisující jeho války proti Římu ve 3. století po Kr. Kromě toho zde byl nalezen i nápis zoroastrovského duchovního Kartíra ze 3. století.


Írán – poznávací zájezdy

Katalog 2017/18 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů