Luoyang figuroval též jako „dějiště” mnoha čínských legend, např. stvoření světa bohyní Nü-wa. Pochází odtud mnoho slavných osob včetně zakladatelů tří čínských dynastií, slavný mnich Xuanzang (Süan-cang), jeden z hlavních hrdinů v románu Putování na západ, a v neposlední řadě i Laozi (Lao-c’), zakladatel taoismu. S městem je spojován i vznik seismografu armilární sféry (přístroje na znázornění nebeské sféry), knihtisku, kompasu a dalších starověkých vynálezů. Mezi nejznámější pamětihodnosti patří skalní jeskyně Longmen (lung-men) a kláštery Shaolin si (Šao-lin s’) a Baima si (Paj-ma s’).
Klášter Baima
Baima si, neboli Klášter bílého koně, je nejstarší buddhistická svatyně nacházející se zhruba 25 km od Luoyangu. Vznik kláštera je datován do r. 68 n.l. Traduje se, že tehdejší císař Ming z dynastie Východní Chan (25-220 n.l.) vyslal delegaci do Indie za účelem zevrubného studia buddhismu. Po třech letech se vrátili do Luoyangu v doprovodu dvou indických mnichů s bílým koněm, který nesl na zádech buddhistické sútry. Jako výraz svého vděku nechal císař postavit klášter, jenž pojmenoval jako Klášter bílého koně.
Jeskyně Longmen
Hojně navštěvované jsou také skalní jeskyně Longmen, v překladu Dračí brána. Vznik jeskyní byl umožněn skutečností, že v 5. století císař Xiaowen (Siao-wen) z dynastie Jin (Ťin), velký podporovatel buddhismu, přesunul hlavní město říše do Luoyangu. Následně se na jih od města začaly tyto jeskyně budovat, přičemž práce na nich ustala až po zhruba 400 letech. V současné době je možné ve více než 2345 jeskyních a výklencích (mnohé z nich uměle vyhloubené do vápencových stěn) nalézt přes 100 000 buddhistických uměleckých soch (některé jsou až 17 m velké). V r. 2000 byly jeskyně zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Spolu s jeskyněmi Mogao (Mo-kao) v západní Číně a Yungang (Jün-kang) v severní Číně se řadí mezi nejvyhledávanější „pokladnice kamenických uměleckých děl s buddhistickou tématikou”.
Songshan a klášter Shaolin
Songshan (Sung-šan) je nazýváno pásmo vrcholků táhnoucích se 60 km podél východozápadní osy. Prostřední hora, jak je Songshan často z důvodu své pozice vůči ostatním čtyřem posvátným horám lidově nazývána, se nachází 50 km vzdušnou čarou od města Luoyang. Nepřitahuje návštěvníky ani tak nejvyšší nadmořskou výškou jednoho ze svých vrcholků (1512 m), ale spíše tím, že se jedná o jednu z pěti posvátných hor Číny, především pro taoisty – nalézá se tu Zhongyue si (Čung-jüe s‘), jeden z nejranějších taoistických klášterů. Avšak i pro buddhismus je tato hora velmi důležitá, nejen díky klášteru Shaolin si (Šao-lin s’), ale také tím, že zde vznikl čchanový neboli zen buddhismus. Tento proslulý klášter nechal postavit císař Xiaowen (Siao-wen) v 5. století n.l. za účelem poskytnutí poklidného meditačního místa mimo město pro indického buddhistického mistra. Šaolinské kung-fu, které tento klášter proslavilo ve světě, údajně místní mnichy naučil první zenový patriarcha Bódhidharma (žil v 5. a 6. století n.l.).
