Najít na mapě
Prohlížené zájezdy

Jazd se nachází na rozhraní dvou pouští – Dašte Kavír a Dašte Lút v nadmořské výšce 1200 m. Místní klima je velmi suché, za rok zde spadne asi 60 mm srážek. Podle legendy byl založen sásánovským vládcem Jazdagerdem I., po němž nese jméno. Ve skutečnosti byl založen někdy v 4. století př. Kr. a jmenoval se jinak. Na Yazd byl přejmenován za sásánovského vládce Jazdagerda I. (399–421). Jméno je odvozeno ze slov jazdán (svatost) a ízád (blaženost).

Jazd ležel na hedvábné stezcevedoucí ze střední Asie a Indie, po níž se vozilo hedvábí, koberce, textilie atd. Město kvetlo i ve 14. a 15. století, protože bylo ušetřeno drancování dvěmi dobyvateli – Čingischánem a Tamerlánem. Jako většina Persie začal upadat na konci vlády safíjovské dynastie. Většího významu dosáhl znovu až za posledního šáha, kdy do Jazdu byla prodloužena železnice. Město bylo vždy obchodním a správním centrem provincie, ale nikdy se nestalo hlavním městem Íránu.

Největším problémem Jazdu je nedostatek vody. Největší zásobárnou vody je pohoří Śír Kúh. Z pohoří přivádí vodu do Jazdu unikátní systém kanátů, který se v r. 2016 dostal na seznam Světového dědictví UNESCO. Kanáty jsou podzemní šachty, tunely či potrubí, které nezřídka měří až 45 km. Umění stavět kanáty má tradici ve starověké Persii a mistři na stavění kanátů z Jazdu jsou považováni za nejlepší v Íránu.

Jazd je velmi netypickým íránským městem nejen svou architekturou, ale i tím, že v Jazdu a okolí žije početná komunita vyznavačů zoroastrovského náboženství. Bývá udáván počet 12 000 obyvatel Jazdu, kteří jsou zoroastrovského vyznání. V době arabského vpádu v 7. století byl jejich chrám ohně přeměněn na mešitu, ale v pozdější době jim byla povolena výstavba nového chrámu, kde probíhají jejich obřady i v současné době.

Architektura starého Jazdu je typická pro suchou pouštní oblast, které je dokonale přizpůsobena. Domy byly stavěny z pálených cihel „omítnutých“ hlínou se slámou. Město je labyrintem úzkých křivolakých uliček. Bazarové uličky jsou zaklenuté kupolemi, které chrání před horkem. Městu dominují bádgíry (klimatizační věže), které slouží pro ventilaci domů a jsou jakýmsi předchůdcem klimatizace. Ve starém městě se nachází několik cisteren, které jsou zapuštěny 8–10 m pod úroveň ulice. Voda v nich byla chlazena až šesti bádgíry. Cisterny sloužily donedávna, protože od zavedení vodovodu do starého Jazdu neuplynula dlouhá doba. Unikátní staré město bylo v r. 2017 zařazeno na seznam Světového dědictví.

Masdžede džom´e (Páteční mešita)

Mešita s nejvyššími minarety v Íránu dominuje starému městu. Byla vystavěna ve 12. století, ale ve 14.–15. století byla přestavěna a rozšířena do současné podoby. Vysoký íván s minarety pochází ze 14. století. Portál je dokonale zdobený dlaždicemi s ornamentální a kaligrafickou výzdobou. Převládají odstíny modré barvy v kombinaci s bílou. Hlavní část mešity je zaklenuta bohatě zdobenou kupolí. Mihráb pochází z r. 1365. Pod mešitou se prochází qanát.

Maqbareje Šejch Roknoddín (Mauzoleum šejcha Roknoddína)

Tato hrobka se nachází poblíž páteční mešity. Její kupole s tyrkysovými kachlíky a kaligrafickými nápisy nelze přehlédnout. Tato hrobka byla postavena pro šejcha Amíra Roknoddína Qázího. Současná stavba je ze 14. století.

Masdžede Amír Čaqmáq

Nalézá se poblíž bázáru. Má tradiční strukturu se čtyřmi ívány a nádvořím. Mešita byla vystavěna Bíbí Fáteme Chátum, manželkou jazdského guvernéra Míra Čaqmáqa. Velmi cenná je štuková výzdoba portálu a kaligrafická dekorace mihrábu.

Takije Mír Čaqmáq

Tato modrými kachlíky zdobená stavba pochází z 19. století. Slouží jako hlavní tribuna pro tradiční šíitské ta´azije. Ta´azije jsou jakési „šíitské pašijové hry“ v měsíci moharramu, kterými si šíité připomínají smrt Emáma Hosejna a jeho doprovodu v bitvě u Karbalá r. 680. Před stavbou jsou postaveny dřevěné tábút (máry).

Bághe Daulátábád (Zahrady Daulátábád)

Tento komplex je vystavěn v typickém jazdském architektonickém stylu. V zahradě se nalézá bývalá rezidence jazdského guvernéra. Stavba je cihlová, „omítnutá“ hlínou se slámou. Okna jsou vykládaná barevnými skly. Bádgír, který ochlazoval vnitřní prostory, je nejvyšší větrací věží v Jazdu – měří 33 m. Zahrada má typické pravidelné perské uspořádání s vodními kanálky a fontánami.

Šahre Qadímí (Staré město)

Kolem starého města se táhnou hradby z 12.–14. století. V některých místech jsou až 15 m vysoké. Nezachovaly se po celé délce. Srdcem starého města je 12 historických bázárů. Na bázáru lze sehnat pověstné jazdské hedvábné a brokátové výrobky. Mnohé uličky jsou zaklenuty kupolemi. Ve starém městě se opravuje mnoho tradičních obchodnických domů, které se zpřístupňují turistům, či se v nich zřizují hotely.

Maqbareje davázdah emám (Hrobka dvanácti emámů)

Tato stavba ze 12. století je nejstarší stavbou starého města. Nazývá se podle 12 šíitských emámů, jejichž jména jsou zmíněna v kaligrafickém nápisu na stěnách. Žádný z emámů tu však není pohřben. Nachází se vedle další zajímavé stavby nazývané Zendáne Eskandar (Alexandrovo vězení).

Áteškade (Chrám ohně)

Nejdůležitější zoroastrovskou stavbou ve městě je zoroastrovský chrám nacházející se v malé zahradě s kruhovým jezírkem. V centrální části hoří posvátný plamen, který hoří od r. 470 po Kr. Na toto místo byl přenesen r. 1940. Na obraze je znázorněn zakladatel tohoto náboženství Zarathuštra (lat. Zoroaster).

Dachmeje Zardoští, Qal´eje chámúšán (Věže mlčení)

Jedná se o pohřební „věže“, kam příslušníci zoroastrovského náboženství pohřbívali své mrtvé. Věřili a věří, že mrtvé tělo nesmí znečistit tři posvátné živly – oheň, vodu nebo zemi. Proto byli nebožtíci ponecháváni na věži, kde je sežrali supové a teprve čisté kosti byly pohřbeny. Tento zvyk byl definitivně v Íránu zakázaný v r. 1978 a mrtví začali být pohřbíváni do betonových hrobů na nedalekém hřbitově.

Čak Čak

52 km od Jazdu se nachází nejdůležitější zoroastrovský chrám Čak Čak. V chrámu hoří posvátný oheň, který nikdy nesmí vyhasnout.


Írán – poznávací zájezdy

Katalog 2017/18 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů