Asi 50 % obyvatelstva tvoří stále původní Ujgurové, zatímco druhou půlku Hanové (Chan). Místo hrálo v ujgurské historii poměrně důležitou úlohu, jelikož se zde nacházejí ruiny 2000 let starého města Gaochang (Kao-čchang), které bylo správním a politickým centrem ujgurské říše. Oblast v okolí Turfanu byla jakožto významné kulturní centrum na hedvábné cestě výrazně ovlivněna buddhismem, později islámem.
Centrum města tvoří stará ujgurská zástavba s hliněnými domky a křivolakými uličkami s centrálním tržištěm se zbožím všeho možného druhu. Bohužel jako v mnoha čínských městech i zde pomalu stará tradiční zástavba ustupuje moderní čínské architektuře. Na předměstí se mezi vinicemi nalézá mešita, které vévodí 44 m vysoký Eminův minaret, postavený v jednoduchém afghánském stylu v r. 1777 místním panovníkem jménem Emin Hoja.
Několik významných památek je pak rozeseto po nedalekém okolí města. Patří mezi ně zejména skalní buddhistické jeskyně Bezeklik, nazývané též jeskyně Desetitisíců Buddhů. Dříve jedny z nejdůležitějších buddhistických jeskyní jsou bohužel v dost špatném stavu, zejména v důsledku činnosti německých archeologů, kteří velkou část výzdoby rozebrali a v 1. polovině 20. století odvezli do Berlínského muzea, kde byly památky z Bezekliku v době 2. světové války zničeny.
Určitou satisfakcí za vykonanou cestu do těchto končin je ale určitě velmi působivé prostředí Ohnivých hor, v nichž se jeskyně nacházejí. Nalezneme zde také ruiny dalšího významného pouštního města Jiaohe (Ťiao-che), založeného už za dynastie Han na přelomu letopočtu. Město sloužilo jako jedna z posledních bašt hanského impéria, sahajícího v té době hluboko na západ.