Historie
Macao bylo tradiční součástí čínského území už od 3. století př.n.l., ale později – v r. 1553 – získali od vládních úředníků v Guangdongu povolení kotvit v přístavu Macao a obchodovat Portugalci. Ti se v r. 1557 začali usazovat v okolí. V období po 1. opiové válce r. 1840 využili okamžiku oslabené pekingské vlády a rozšířili své území i o sousední ostrovy Taipa a Coloane. V r. 1887 donutila portugalská vláda panovníky dynastie Qing (Čching), aby podepsali čínsko-portugalskou smlouvu, která ustanovovala Portugalce jako správce Macaa a přilehlé oblasti na věčné časy.
Už r. 1847 zde byl licencován hazard, jenž měl nahradit ušlé zisky z námořní dopravy, která se postupně přesunovala do nově vznikajícího Hongkongu. Ekonomiku města tvoří dodnes ze 70 % kasina a herny, do kterých zejména o víkendech vyjíždějí hongkongští turisté.
Výsledkem dlouhodobého úsilí vlády ČLR o změnu tohoto stavu bylo v r. 1987 parafování společného čínsko-portugalského prohlášení o tom, že 20. prosince 1999 obnoví ČLR svou suverenitu nad Macaem. Byl to logický proces, který navazoval na podobné předání Hongkongu Číně o dva roky dříve. Také zde uplatňuje čínská vláda princip „jedna země, dva systémy“.
Památky
Z památek zde nalezneme pozůstatky koloniální portugalské architektury, která se koncentruje zejména v okolí nádherného náměstí Largo do Senado. Nejznámější a nejhodnotnější stavbou Macaa je zbytek průčelí katedrály Sv. Pavla postavené v r. 1602, který jediný přestál velký požár, jenž katedrálu v r. 1835 zachvátil.
Na kopci nad katedrálou se rozkládá dominanta města ze 17. století – pevnost Fortaleza do Monte. Z tradičních čínských památek je nejvýznamnější 600 let starý malý chrámek bohyně A Ma, zasvěcený ochránkyni námořníků a rybářů, podle níž dostalo město pravděpodobně také svůj název.
Moderní dominantou města je od r. 2001 338 m vysoká Macao Tower, v jejíž věži se ve 223 m nachází vyhlídková plošina.
