Klášter Labrang byl založen v r. 1709. Bylo to krátce poté, co Mandžuové ovládli Čínu a za přispění mnichů Žluté sekty čelili tlaku západních Mongolů. V době, kdy byl Labrang na vrcholu slávy, tam žilo přes 4000 mnichů. Dnes jich je asi 1800. Stejně jako mniši všech klášterů v ČLR (bez ohledu na to, zda taoistických, buddhistických či jiných) byli i mniši v Labrangu vystaveni v době tzv. Velké proletářské kulturní revoluce rudogardistickému běsnění. Po smrti Mao Zedonga (Mao Ce-tung, 1976) se život klášterů včetně Labrangu postupně normalizoval. Klášter zažil opět těžké chvíle v r. 1985, kdy v jedné z hlavních svatyní vypukl požár, který jeho značnou část zničil. Do r. 1990 byly všechny zničené objekty obnoveny.
Labrang je dnes vyhledávaným cílem turistů z ciziny, především věřících buddhistů, ale i bezvěrců, kteří zde obdivují hloubku nám cizí, nicméně mimořádně inspirativní kultury. Klášter žije každodenním životem ve stylu tibetského buddhismu. Kromě toho zde sídlí vědecké instituce: Institut esoterického buddhismu, Teologický institut, Lékařský institut, Astrologický a právnický institut.
