Dunhuang (Tun-chuang), Čína

Vyhledat zájezd na mapě

Město Dunhuang (Tun-chuang) bylo od západu vstupní branou do Říše středu v době dynastie Han (Chan) a v jeho okolí se nacházejí slavné Jeskyně Tisíců Buddhů – Mogao (Mo-kao).

Za návštěvu také stojí blízké jezírko Měsíčního srpečku ukryté mezi písečnými dunami pod horou Zpívajících písků.

Místo lze navštívit na zájezdu

Za přírodou a lidmi

Hedvábná cesta 18 dní

Za přírodou a lidmi

Jak dnes vypadá hedvábná cesta? Vydejte se do Číny na zájezd po stopách starých karavan i civilizací přes jeskyně Mogao, Duhové hory, Dlouhou zeď a magický Shaolin.

26. 5.—12. 6. 2020

6–16 účastníků | snídaně | **

od 67 008 Kč

Detail zájezdu

Související články

Wulingyuan (Wu-ling-jüan) / Zhangjiajie (Čang-ťia-ťie), Čína

Národní park pohoří Wulingyuan (Wu-ling-jüan) se nachází v provincii Hunan (Chu-nan) na celkové ploše 396 km2. Dříve bylo na tomto místě moře, které postupně svou erozní činností zhruba před 100 miliony lety vytvořilo na dnešním zemském povrchu podivuhodné útvary.

Celý článek

Očkování do Číny

Čína je jednou z nejvíce navštěvovaných zemí světa, konkuruje jiným destinacím nejen svojí rozlohou, ale i odlišnými zvyky a tradicemi. Mezi nejvýraznější zvláštnosti Číny patří písmo, architektura a výborná kuchyně. Aby naše cesta proběhla bez zdravotních problémů, je dobré myslet včas na prevenci. Mezi nejběžnější rizika patří alimentární nákazy přenášené kontaminovanou vodou a potravinami.

Celý článek

Hedvábná cesta, Čína

Hedvábná cesta jako pojem je slovo poměrně nové, které zavedla do slovníku až moderní sinologie. Je odvozeno od hlavní komodity, s kterou se za rozmachu obchodní cesty nejvíce obchodovalo. V dávných dobách však měla i jiné přídomky, právě podle toho, s čím se na ní zrovna nejvíce obchodovalo – například jadeitová nebo lazuritová. Záleželo také na tom, o jakou část cesty šlo. Musíme si totiž uvědomit, že neexistovala pouze jedna cesta, která spojovala Čínu a Řím, ale celá řada menších cest a odboček, na nichž se obchodovalo s místními komoditami.

Celý článek

Peking – Beijing (Pej-ťing), Čína

Peking se stal hlavním městem Číny poprvé v době vlády mongolské dynastie Yuan (Jüan), tj. ve 13. století. V té době se jmenoval Ta-tu a Evropa se s ním poprvé seznámila prostřednictvím slavného cestovatele Marca Pola, ale také prostřednictvím českého misionáře Oldřicha Čecha z Pordenone. Hlavním městem Číny byl pak po většinu vlády dynastie Ming a dynastie Qing (Čching). V r. 1911 se stal hlavním městem Čínské republiky. Pekingská vláda však byla slabá, a přestože byla jedinou čínskou vládou uznávanou světovými velmocemi, její pravomoc se omezovala na hlavní město a jeho nejbližší okolí. V r. 1928 uvolnila místo jihočínské vládě, která učinila svým hlavním městem Nanking.

Celý článek

Šanghaj – Shanghai (Šang-chaj), Čína

Šanghaj je se svým počtem obyvatel největším městem Číny (nepočítáme-li Čunking). Rozkládá se na východním pobřeží Číny, na jih od delty Dlouhé řeky. Strategickou hodnotu tohoto prostoru objevili až Evropané, do jejichž příchodu v polovině 19. století byla Šanghaj bezvýznamným městečkem.

Celý článek