Zeď začíná na východě na pobřeží zálivu Bohai (Po-chaj), v místě nazvaném Shanhaiguan (Šan-chaj-guan) – průsmyk Mezi mořem a horami, a končí na západě v průsmyku Jiayuguan(Ťia-jü-guan) v poušti Gobi, důležitém místě na hedvábné cestě, kde se nacházela čínská celnice. Kromě hlavního tahu má Zeď několik odnoží, jež kopírovaly hranice některých samostatných států.
Zeď byla vybudována za cenu obrovských lidských obětí. Říká se, že jedním z materiálů, z nichž byla vybudována, jsou ostatky dělníků, kteří při její stavbě zahynuli.
Zdaleka ne celá Zeď se zachovala až do dnešních dnů. Z její různě uváděné délky – počínaje 6500 kilometry – se některé části nedochovaly vůbec, jiné pouze v ruinách. To, co dnes obdivují turisté, je rekonstrukce některých jejích úseků.
Nejznámější jsou tři úseky v blízkosti Pekingu: Badalin (Pa-ta-lin), který byl rekonstruován jako první. Nachází se asi 70 km severozápadně od Pekingu a přístupný je od r. 1957. Zástupy turistů dychtících spatřit tento div světa byly v 80. letech tak husté, že vláda ČLR rozhodla zpřístupnit další úseky: Mutianyu (Mu-tchien-jü) – 90 km od Pekingu a Simatai (S’ma-tchai). Posledně jmenovaný 19 km dlouhý úsek je sice nejdál, 110 km od Pekingu, a není zrekonstruován do monumentální podoby části Badalin, ale zato se nachází v krásné krajině. Je to poměrně klidný úsek, kam zajíždějí většinou jen individuální turisté, a nejméně se podobá pouťové atrakci.