Najít na mapě
Prohlížené zájezdy

Hinduismus je považován i dnes za jeden z nejúspěšnějších náboženských systémů na světě. Ve skutečnosti však stěží můžeme tento duchovní směr klást vedle monoteistického křesťanství, islámu, a stejně tak postrádá i filozofickou hloubku a zaměřenost buddhismu. 

Nemá ani jednoho zakladatele, ani  modifikovaný zákon. Jde o různorodou směs kultů a rituálů, vztahujících se k pestrému panteonu mnohotvárných božstev, neodmyslitelně spjatou se sociálním uspořádáním společnosti – ve svém důrazu na společenské stránky je blízká islámu, akorát s tím rozdílem, že islám chce společnost propojovat, zatímco hinduismus v ní naopak vystavuje nepřekonatelné bariéry. Hinduismus je navíc jediným velkým náboženstvím, k němuž se nelze přihlásit na základě volby – člověk se musí hinduistou narodit. V duchovním smyslu jde však o nedogmatické náboženství, v němž má každý věřící značnou svobodu. 

Jde zároveň o nejstarší ze čtyř zmíněných světových náboženství. Původ hinduismu sahá hluboko před náš letopočet a vstřebal řadu starších učení. Již více než tisíc let př.n.l. existovaly nejstarší texty, jakési kultovní příručky, zvané védy, jimž byl přisuzován nadpřirozený původ. I z toho důvodu se dlouho předávaly pouze ústně.

Angkor WatHinduismus vznikl na Indickém subkontinentu, a postupně se rozšířil do téměř celé jižní a JV Asie, kde zanechal nesmazatelné stopy. Dnes je dominantním náboženstvím Indie, Nepálu a indonéského ostrova Bali, v některých dalších zemích žijí pouze menší hinduistické komunity, často ovšem reprezentované indickou diasporou. Souvisí to s jeho vázaností na společenské uspořádání společnosti – tradičně je hinduistická společnost rozdělena na čtyři varny (kasty), jejichž příslušníci mají dané role a v zásadě se nemohou mísit. Jde o bráhmany (kněze, učence), kšatriji (válečníky, aristokraty), vaišji (rolníky a řemeslníky) a šúdry (dělníky a sluhy). Mimo kastovní systém se ocitli tzv. nedotknutelní, opovrhovaná společenská třída, jež neměla právo ani na účast v náboženském životě. Jednotlivé kasty jsou často ještě dále rozčleněny na řady stupňů, k nimž se vztahují různá práva i zákazy. 

Je třeba říci, že v JV Asii tato přísná společenská pravidla nebyla důsledně uplatňována ani v dobách největšího vlivu hinduismu. Králové říší JV Asie si zvali na dvůr především bráhmany, kteří měli posílit jejich prestiž v očích poddaných i v očích sousedních panovníků. Ti jim pomáhali svými rituály legitimovat panovnickou moc a zajišťovat její nadpřirozenou auru. Tak tomu bylo zejména v khmerské angkorské říši (9.–14. století), jejíž králové se prezentovali jakožto dévarádžové, tj. zbožštělí panovníci. Svá sídla pak stavěli v souladu s hinduistickými představami tak, aby působila jako střed zpozemštělého vesmíru, velkolepé centrum říše. Angkor Vat je  nejtypičtějším příkladem: zpodobňuje mythickou horu Méru obklopenou oceány (vodním příkopem), která se nalézá v samém středu všehomíra. Také mocná Čampa (či čamská říše, 2.–15. století), která se kdysi rozprostírala na rozhraní dnešního středního a jižního Vietnamu, byla po duchovní stránce převážně ovlivněna hinduismem. Čamové sice nikdy nevystavěli tak velkolepé stavby jako Khmerové, zato vynikli v originálním sochařském umění, zpodobujícím hinduistické náměty.

Mezi nejuctívanější hinduistická božstva v JV Asii patří především trimúrti, tedy tři hlavní bozi hinduistického panteonu: Brahma (zvaný „bůh stvořitel“), Višnu („bůh ochraňovatel“) a Šiva („bůh ničitel“). 

Brahma své působení ukončil stvořením, proto bývá vzýván méně než jeho dva božští kolegové. Ti bývají také mnohem častěji zobrazováni. Každý z bohů je ovšem uctíván v řadě různých vtělení – tak za inkarnaci Višnua je považován např. legendární hrdina, princ Ráma, oblíbený pasáček Kršna, nebo dokonce historický Buddha. Každý hinduista si v podstatě může vybrat, jakého boha v jaké podobě bude převážně uctívat, přitom se může samozřejmě poklonit i bohům jiným. K dalším známým postavám hinduistické mytologie, které bývají často zobrazovány i v JV Asii, náleží zejména:

Ganéša – Šivův syn se sloní hlavou, který je vzýván především při každém počátku nějaké důležité události
Párvatí – Šivova manželka a ztělesnění prvotní energie, někdy uctívaná v krutých podobách jako Durga či Kálí
Garuda – pták, hlavní Višnuovo jízdní zvíře
Nandi – býk, hlavní Šivovo jízdní zvíře
Hanuman – božský opičák a hrdina
Makara – mořská obluda
Apsary – božské víly a tanečnice

Nesmírně bohaté hinduistické mýty a legendy vyprávějí o stovkách božstev a jejich různých inkarnacích, i o pozemských hrdinech, kteří se v mnohém bohům vyrovnali. Vztahy bohů i pozemšťanů vzdáleně připomínají kontakty řeckých božstev s lidmi, ale hinduistická mythologie je ještě podstatně fantastičtější a živější – jistě také proto, že je dodnes živá. Snad nejoblíbenějším příběhem je epos Rámájana o bájném hrdinovi s lukem, princi Rámovi: Ráma přijde o svou krásnou novomanželku Sítu, již unese zlý démon Rávana na ostrov Lanku. Epos obšírně líčí boj Rámy a jeho věrných pomocníků (mj. opičáka Hanumana) s krutými démony. Rámovi se podaří nepřítele zdolat a získat Sítu zpět. Rámájana vznikla nejpozději okolo 4. století př.n.l. a po našem letopočtu byla přeložena do mnoha jazyků jižní a JV Asie. Scény z ní se objevují na nástěnných malbách královských paláců, anebo v divadelních představeních řady kultur celé oblasti (zejména Thajsko, Kambodža, Indonésie).

Související články
Katalog 2017 Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů