Každá větší restaurace má svůj vlastní recept na přípravu pekingské kachny. Základní postup je ale vždy v zásadě stejný. Zabité a vykuchané kachně je pod kůži napumpován vzduch, aby se oddělila kůže od masa, poté je natřena omáčkou ze směsi cukru a černého rýžového octa a sojové omáčky, která dá později vzniknout hnědočervené křupavé kůrce. Poté je kachna na několik hodin zavěšena za krk do suchého a dobře větraného místa, aby dokonale oschla. Pak je do kachny nalito určité množství vroucí vody a je opět za krk zavěšena do pece. V té se při pravidelném otáčení po dobu asi 40 minut zevnitř dusí a z vnějšku peče, až se dosáhne křehkého masa a oné zmiňované křupavé kůrky. Poté se nakrájí tak, aby na každém jejím plátku bylo současně jak maso, tak kousek kůže.
Pekingská kachna, Čína
vyhlášená kulinářská specialita
Historie „pekingské kachny“, nejznámější z čínských kulinářských specialit, sahá zpět do období dynastie Ming (1368–1644). Nejstarší specializovaná restaurace servírující tuto delikatesu byla otevřena v Pekingu již před 400 lety. Pro tuto lahůdku speciálně chované kachny dorůstají jateční váhy dvou kilogramů po asi 65 dnech, přičemž posledních 20 dní musí strávit vsedě, kdy jsou násilně krmeny speciálními krmnými směsmi.