Vzniklé kokony housenek hedvábníka se nejprve spařují v horké vodě, aby se z nich odstranilo lepidlo, kterým housenka vlákna spojuje. Poté následuje spřádání několika jemných nitek v hedvábnou nit, přičemž čím více celistvých dlouhých nití je použito, tím je kvalita hedvábí vyšší (čím více kratších potrhaných nití a čím je tlustší nit, tím je kvalita hedvábí nižší). Další částí procesu je vyvařování, jež zahrnuje zejména proces bělení v roztoku popela, při kterém dojde k odstranění zbytků lepidla a zvláčnění hedvábných vláken. Dále následuje spřádání vláken na přízi a posledním krokem výroby hedvábí je tkaní a výroba konečné textilie. Takto vzniklá látka má vynikající vlastnosti, jakých nedosahuje žádné jiné přírodní vlákno. Je nejpevnějším přírodním předivem a další jeho velkou přednosti je zejména pružnost, jemnost a vzdušnost.
Hedvábí a bourec morušový, Čína
Jak se vyrábí hedvábí?
V češtině se pro bource morušového vžilo jméno hedvábník. Tento hmyz je, jak už jeho jméno napovídá, původcem hedvábí. Housenky bource se živí výhradně listím moruše bílé. Bourec morušový je žlutavě bílý motýl z podčeledi nočních motýlů, jehož původní vlastí je jihovýchodní Asie. Mnohaletým chovem bourců vzniklo několik plemen, která se liší hlavně velikostí housenek, dobou jejich vývoje a s tím související velikostí a barvou zámotků. Na jaře se z vajíček líhnou housenky, jež asi po měsíci dospívají. Tehdy se začnou zaplétat do dvou vláken vznikajících ztuhnutím tekutiny, kterou housenky vylučují dvěma otvory na spodním pysku. Housenka postupně vlákna spojuje v jedno, a to pak omotává kolem sebe. Toto vlákno může být až 1000 m dlouhé. Housenka vytvoří asi za 3–4 dny z vlákna kuklu, v níž asi 14–20 dní odpočívá, než se z ní vylíhne nový motýl.