Vyhledat zájezd na mapě

Základní informace o Izraeli

Oficiální název: Stát Izrael / Medinat Jisra'el
Neoficiální zkrácený název: Izrael
Rozloha: 20 770 km2
Počet obyvatel: 7 390 600 (odhad 2009)
Národnostní složení: 76 % Židé, 19 % Arabové, 5 % menšiny
Hlavní město: Jeruzalém (asi 732 000 obyvatel) – Izrael prohlásil Jeruzalém jako hlavní město v roce 1950, ale všechny státy mají svá velvyslanectví v Tel Avivu.
Státní zřízení: republika
Územní členění: šest hlavních distriktů – Centrální, Haifský, Jeruzalémský, Severní, Jižní a Telavivský distrikt. Distrikty jsou dále rozděleny do 15 subdistriktů a ty dále do 50 přirozených oblastí. Pro statistické účely je země rozdělena do tří metropolitních oblastí: Tel Aviv a Guš Dan (3 150 000 obyvatel), Haifa (996 000) a Beerševa (531 600).
Jazyk: Oficiálními jazyky jsou hebrejština a arabština.
Měna: nový izraelský šekel – zkratka ILS, aktuální kurz
Náboženství: judaismus, islám a křesťanství
Časové pásmo: GMT +2; oproti ČR tedy +1 h v době zimního času a +0 h v době letního času
Mezinárodni předvolba: +972
Důležitá telefonní čísla: policie (100), ambulance (101), hasiči (102)
Doména: .il
Nahoru

Zastupitelské úřady ČR v Izraeli

Vízum do Izraele

  • Občané ČR: Turistické vízum do Izraele pro pobyt do 3 měsíců není třeba.
  • Občané SR: Turistické vízum do 90 dnů pobytu není třeba.

Poznámky:

  1. Cestovní pas musí být platný minimálně dalších šest měsíců ode dne vstupu. 
  2. Některé arabské a islámské státy nevpustí na své území držitele pasů, v nichž jsou vyznačena izraelská razítka. Při pasové kontrole můžete požádat, aby byla razítka otištěna na lístek mimo pas.
  3. Obdobně Izrael nemusí vpustit do země držitele pasů, v nichž jsou vyznačena razítka některých arabských a islámských států. Toto se netýká Egypta a Jordánska, se kterými má Izrael uzavřeny mírové smlouvy. Máte-li v pase razítko/vízum ze zemí, které neuznávají existenci státu Izrael, popřípadě s ním nemají přátelské styky (např. Sýrie, Írán, Libye, Irák, Jemen apod.), prosím konzultujte toto s námi co nejdříve – v případě nutnosti bude třeba nechat si vystavit nový pas!

Nahoru

Bezpečnost

Kriminalita není v Izraeli výjimečně vysoká, doporučuje se běžná obezřetnost. Bezpečnostní kontroly před odbavením na mezinárodním letišti Ben Gurion jsou zdlouhavé a velmi přísné. Doporučujeme dostavit se na letiště s dostatečným, minimálně dvouhodinovým časovým předstihem.

Celní předpisy

Izraelské předpisy se neliší od běžných celních předpisů. Není nutné deklarovat tvrdý alkohol do 1 l a víno do 2 l na osobu od 18 let, tabák do 250 g a předměty osobní spotřeby nebo dárky v hodnotě do 200 USD. Do Izraele je možné dovézt potraviny do 3 kg.

Podobně jako do jiných zemí se do Izraele nesmí dovážet rostliny, zbraně a nezpracované maso.

Platební karty a šeky

Používání platebních karet je bezproblémové, cestovní šeky vám vymění ve větších městech banky.

Elektřina

Elektrické napětí v Izraeli je 230 V, frekvence 50 Hz. Do většiny zásuvek pasují české konektory, v případě potřeby je možné na místě zakoupit adaptér.

Očkování

Očkování do Izraele doporučujeme proti žloutence typu A a B a proti břišnímu tyfu. Výběr očkování vždy konzultujte s odborníkem na cestovní medicínu – například na krajských hygienických stanicích nebo v očkovacích centrech.

Nahoru

Stravování 

Samostatný Izraelský stát vznikl až v roce 1948 a jeho obyvatelé, kteří sem přicházeli od konce 19.  století až do současnosti, přicházeli z různých národních prostředí a přinášeli si s sebou i své kuchařské tradice. Izraelská kuchyně je tak velmi rozmanitá a vzhledem k použitým surovinám i zdravá. V zásadě se jedná o dvě (tři) kuchyně –  židovskou, arabskou a  (především v Jeruzalémě) křesťanskou arménskou. Téměř vždy se jedná o stravování v menších restauracích, nadnárodní řetězce se snad s výjimkou Tel Avivu v Izraeli příliš neuchytily.

Zásady, kterých se Židé drží při stravování, jsou bližší muslimským než křesťanským zásadám. S výjimkou půstu byli křesťané osvobozeni od povinnosti vyhýbat se jistým druhům nápojů a pokrmů. Z vína se v křesťanství stal symbol krve a přestalo být nápojem nečistým a zakázaným jako původně u Židů. Islám se naopak vrací k zákazu alkoholických nápojů a zakazuje konzumovat vepřové maso a zvířata, která předtím nebyla zbavena krve. Židovská kuchyně vychází z pravidel o rituální čistotě „kašrut“ = vše požívané musí být košer. Tato pravidla jsou do značné míry podobná muslimským pravidlům, zejména co se týká požívaného masa, jsou ale ještě o něco složitější. Kromě zakázaných zvířat a speciálních pravidel správné přípravy masa jednoznačně platí, že se v rámci jednoho jídla nesmí použít zároveň mléko a maso.

Židovská kuchyně prošla dlouhým vývojem a dnes ji tvoří pestrá směsice pokrmů. Je velký rozdíl v použití surovin u Židů aškenázských (kteří žili v Evropě, především střední a východní) a u Židů sefardských (kteří se rozptýlili do Orientu a severní Afriky). Všeobecně se dá říci, že sefardská kuchyně má mediteránský charakter obohacený o vlivy místních kuchyní, naproti tomu aškenázská je o něco těžší. Všeobecně jsou oblíbené saláty, pokrmy z obilnin a luštěnin, ryby. Z masa se samozřejmě nepoužívá přísně zakázané vepřové. Hojně se setkáme i s různým pečivem, například židovské bagely se rozšířily jako rychlé občerstvení po celém světě. Židovská kuchyně je úzce spjata s náboženskými svátky, kdy se vaří tradiční pokrmy, s nimiž se jinak běžně nesetkáme.

Arabská kuchyně je podobná kuchyním ostatních arabských etnik v regionu –  saláty s čerstvé zeleniny, kaše z lilku (babagenuž) nebo cizrny (hummus), hojně zalévané olivovým olejem a citrónovou šťávou. Oblíbené je drůbeží maso, dále pak skopové, podávané především pečené a grilované v podobě různých kebabů a špízů. Jako příloha často slouží již zmiňované saláty, ale také rýže. V arabské kuchyni se v hojné míře používá koření. Arabové si také velice potrpí na sladkosti, zejména velmi sladké drobné pečivo typu baklava. Nezbytným doplňkem kuchyně je velkoryse slazený silný černý čaj, případně káva s kardamomem a pro zájemce i vodní dýmka, běžně dostupná ve většině menších podniků. V příslušné sezóně jsou oblíbené i džusy z čerstvých plodů, například pomerančů nebo granátových jablek.

Křesťanská kuchyně, s níž se setkáváme především v arménské čtvrti v Jeruzalémě, vychází z původních kuchyní, tj. arménské, gruzínské atd.; u těchto kuchyní je běžné i podávání místních izraelských vín.
Nahoru

Klima v Izraeli

Teplota vzduchu v Izraeli kolísá, a to zejména během zimy. V horských oblastech převládá chladné a větrné podnebí, mnohdy doprovázené sněžením. Vrchol hory Hermon má po většinu roku sněhovou pokrývku a každoročně obvykle sněží i v Jeruzalémě. Pobřežní města jako Tel Aviv a Haifa mají chladné, deštivé zimy a dlouhá a teplá léta – tj. středozemní klima.

Klimatická tabulka
Průměrné nejvyšší denní teploty [°C] – 1. řádek
Průměrné srážky [mm] – 2. řádek
Měsíc
/Město
I.II.III.IV.V.VI.VII.VIII.IX.X.XI.XII.
Jeruzalém
121316212528292928251914
1421149930200002268109
Pojeďte tam s námi
Nevybrali jste si? Nevíte si rady?

Napište nám

Formulář vyžaduje schválení cookies pro cílení a reklamu, protože je chráněn pomocí reCAPTCHA, a jeho použitím souhlasíte s ochranou osobních údajů and podmínkami užití společnosti Google.

Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů