Ladákh a údolí Spiti: Země pod hvězdami

Praha – Dillí: dle času příletu prohlídka hl. města Indie – např. islámský komplex Kutub Mínár  se záhadným nerezavějícím sloupem, skvostná Humájúnova hrobka  či hinduistický Birla Mandir.

Dillí – Šimla: ranním vlakem do Čhándígarhu a poté pronajatou dopravou do tzv. „královny horských stanic“, kde Britové nalézali útočiště před spalujícími vedry indických nížin, resp. bývalého letního sídla koloniální administrativy a britského vicekrále – skvostné viktoriánské stavby, připomínající doby dávno zašlé slávy, ale stále se pyšně tyčící vzhůru v kulisách borovicových a dubových lesů.

Šimla – Saráhan: přejezd ve stopách prastarých karavan putujících mezi Indií a Tibetem a proti proudu řeky Satladž do příjemného městečka Saráhan (2100 m n.m.), vstupní brány do vysokohorské oblasti Kinnaur a navazujícího údolí Spiti – první vyhlídky na zasněžené himálajské velikány a návštěva významného chrámu zasvěceného bohyni Matce.

Saráhan – údolí Sangla: dech beroucí i hrůzostrašné stoupání půvabným údolím, v němž lesy pomalu ustupují nekonečným pastvinám, zatímco na obzoru se do výšky tyčí himálajský masiv,za nímž se ukrývá Tibet; návštěva vesnice Čitkul (3450 m n.m), posledního osídlení na indické straně hranice, kudy vedla jedna z tras Hedvábné cesty – překrásné tradiční dřevěné domy drsných, a přece přátelských horalů.

Sangla – Kalpa: zastávka v Kámru, bývalém hlavním městě s nejstarší pevností v oblasti (15. stol.), jejíž několikapatrové dřevěné věže se stále hrdě tyčí k blankytně modrému nebi; přejezd do Kalpy (2960 m n.m.), podle tradice zimního sídla boha Šivy – cestou návštěva místních vesniček a prastarého buddhistického kláštera Hu Bu Lankar.

Kalpa – Nako: přejezd k posvátnému jezeru Nako (3660 m n.m.) s nezbytnou kulisou himálajských vrcholů na obzoru – cestou zastávka na ochutnávku místního silného vína; Nako – významné centrum buddhismu s působivým klášterem (11. stol.), mnoha stúpami a stroze přísnými kamennými budovami, srozumitelně vypovídajícími o drsných přírodních podmínkách, v nichž místní lidé po staletí žijí; noc v kempu s úchvatnou vyhlídkou na jezero a široké okolí.

Nako – Tabo: dramatický přejezd do „světa kamenů a holých skal“ v údolí Spiti, právem přirovnávaném k měsíční krajině; Tabo (3280 m n.m.), kde se po staletí setkával indický duchovní svět s tibetskou náboženskou tradicí – prastaré buddhistické jeskyně na skalním útesu a nejstarší funkční klášter v Indii (od 10. stol.) se skvěle zachovalou ikonografickou výzdobou (tzv. himálajská Adžanta či indo-tibetské umění), oblíbené místo současného dalajlamy.

Tabo – Káza: čarokrásná cesta drsnou skalnatou zemí podél řeky Spiti klikatící se v hlubokých, ba nedozírných údolích; zastávka u citadely Dhankar (8. stol.), bývalého hlavního města království Spiti, která se tyčí vysoko na skalním výběžku – úchvatný výhled na himálajskou kulisu na obzoru; bělostné zdi kláštera Kí (4100 m n.m.), dnes největšího v celém údolí Spiti – nástěnné malby, dlouhé trouby i úctyhodná sbírka zbraní.

Káza – Džispa: rozloučení s údolím Spiti a celodenní přejezd přes průsmyk Kunzum (4600 m n.m.) na hlavní přístupovou cestu do Ladákhu; nocleh v Džispě (3200 m n.m.).

Džispa – Tso Kar: celodenní přejezd přes průsmyk Báráláča (4900 m n.m.) do Ladákhu – cestou překrásné scenérie krajiny plné jezírek, bystřin a vodopádů; navečer poloslané jezero Kar (Bílé j., 4500 m n.m.), oblast obývaná tzv. čínskými kovboji – nomádským etnikem Čanga, jejichž hordy jaků spásají nedozírné pastviny táhnoucí se podél hradby hor; nocleh v kempu u jezera.

Tso Kar – Tso Moriri: dech beroucí modř největšího z transhimálajských jezer Moriri (4600 m n.m.) a vysoké štíty hor, jež hrají všemi odstíny hnědi; nocleh v jurtě.

Tso Moriri – Léh: scénický přejezd přes hory a doly do hlavního města Ladákhu (3500 m n.m.); odpoledne toulky ulicemi starého města – „malá Potála“, palác Stok i sídlo bývalé královské rodiny Spituk; západ slunce u Pagody míru.

Léh a okolí: celodenní výlet do bývalého hl. města Šéj – letní palác královské rodiny; gompa Žlutých čepic v Tikse – nejfotogeničtější klášter Ladákhu, klášter v Hemiši – největší i nejbohatší v oblasti.

Léh a okolí: celodenní výlet údolím řeky Indu do Likiru ke klášteru Klu-kkhyil, tzv. „místo vodních duchů“ – 25 m vysoká socha Buddhy Majtréji ve zlatě; fresky a dřevěné plastiky z 11. stol. v „duchovním ostrůvku“ Čos-khor v Alčí – nejoblíbenějším klášteře Ladákhu.

Léh – Dillí: přelet zpět do hl. města Indie a ubytování poblíž letiště; dle času příletu možností individuálního programu (metrem) – Staré Dillí s největší mešitou v Indii; obchody a restaurace v centru Nového Dillí apod.; v noci odlet do Prahy, přílet 17. den.

AMRITSAR

Dillí – Amritsar: ranním vlakem do nejposvátnějšího města sikhů; odpoledne výlet na jediný funkční hraniční přechod mezi Indií a Pákistánem – účast na tragikomickém nacionalistickém ceremoniálu uzavírání hranic dvou jaderných velmocí; návrat do města a neopakovatelná večerní atmosféra Zlatého chrámu – melodická recitace božího jména ze svaté knihy sikhů a symbolické uzavírání svatyně.

Amritsar – Dillí – Praha: dopoledne prohlídka komplexu Zlatého chrámu – posvátná nádrž Amrit saróvar, duchovní centrum sikhů Harmandir, centrum světské autority Akál tacht i obrovská společná jídelna langár (možnost posnídat se zástupy sikhských poutníků nebo se naopak podílet na jejich obsluhování); Džalijánválské zahrady jako smutný symbol bývalé koloniální nadvlády; odpolední vlak do Dillí a v noci odlet do Prahy, přílet 19. den.