Slaví se hlavně v Indii, Nepálu a Pákistánu na konci zimního období za posledního úplňku lunárního měsíce phalguna. V našem kalendáři připadá hólí na přelom měsíců února a března. Oslavuje se tři až šestnáct dní a v jeho hlavní den, zvaný dhulí, nosí lidé prostý bílý oděv a hází po sobě práškem pestrých barev či obarvenou vodou.
Jak a proč tento ztřeštěný svátek vznikl?
První zmínky o tomto svátku pocházejí ze 7. století v sanskrtském dramatu Ratnaválí. Souvisí s příběhem o Prahládovi a jeho otci Hiranjakašipuovi, který si askezí vymohl nesmrtelnost, postupně ovládl celý svět a v opojení mocí začal od všech bytostí vyžadovat, aby ho uctívaly jako nejvyššího boha.
Prahlád byl však pevným oddaným boha Višnua, a protože se odmítal vzdát své víry, stal se trnem v oku svého otce. Ten se několikrát pokusil Prahláda zabít, ale nikdy neuspěl a nezbylo mu nic jiného, než požádat o pomoc svoji sestru Hóliku. Protože Hólice nedokázala ublížit ani ta nejžhavější výheň, měla si sednout na hranici s Prahládem na klíně a počkat, až z nezvedeného synka bude hromádka popela, nakonec se však díky Višnuovu zásahu stal pravý opak – Hólika shořela, zatímco Prahlád z plamenů vyvázl živý a zdravý.
Na upomínku Prahláda a boha Višnua se začalo slavit hólí. Původně chodili lidé v tento čas do chrámů boha Višnua a nanášeli červenou barvu na jeho obrazy a ztvárnění. Červená barva je znamením touhy a při tomto obřadu lidé věří, že jim Višnu splní jejich přání.
Oslavy jara
Kromě oslavy vítězství dobra nad zlem, obsaženém v příběhu o Prahládovi, je hólí také svátkem vítání příchodu jara a rozloučením se se zimou. Oslavy obvykle začínají den před úplňkem obřadním pálením Hóliky (hólika dahan), kdy se po celé Indii rozhoří hranice a vykonávají se rituály k uctění boha Višnua.
Nejdůležitější je však následující den nazývaný dhulí, nesoucí se ve znamení nespoutaného a bujarého veselí, kdy je povoleno téměř vše. Lidé bez rozdílu věku, pohlaví, kasty či bohatství vycházejí do ulic a polévají se obarvenou vodou, házejí po sobě barevný prášek a někdy i bláto. V barevné veselici nezůstává ušetřen nikdo.
Proč právě barevný prášek?
Konec zimního období a začátek jara s sebou přináší různá onemocnění a tělo je oslabené. Barevné prášky se tradičně vyráběly z přírodních léčiv jako ním nebo kurkuma. Tyto složky mají blahodárné účinky na regeneraci organismu po náročném zimním období. Hólí má tak i ryze praktické účinky.
Ke zlepšení nálady mnozí během oslav požívají tradiční nápoj z hašišové pasty a mléka, cukru, koření a jiných přísad, známý jako bháng thandáí. Můžeme tvrdit, že hólí je jakýmsi svátkem bláznů, je protipólem roku, stráveném v přísně hierarchizované společnosti svázané mnoha přísnými pravidly.
Pomlázka naruby
Vedle tohoto obvyklého způsobu slavení hólí existují desítky krajových variant, z nichž pro nás nejzajímavější je ta z městečka Barsána poblíž Mathury, protože se do jisté míry podobá velikonoční pomlázce naruby. Při tamním lathmár hólí, neboli „výpraskovém hólí“, muži provokují ženy rozvernými písněmi a stříkáním vody, za což jim ženy vyplácejí rány bambusovými holemi. Tento rituál odkazuje na příběh o bohu Krišnovi, který prý šel do Barsany za svou milovanou pastýřkou Rádhou a obtěžoval ji i její kamarádky. Ty ho pak nakonec odehnaly holemi.
Cestování v Indii v době hólí
Budete-li někdy cestovat po Indii právě v období hólí, určitě se na tuto událost připravte. Nezapomeňte si v "osudný den" obléct jen takové oblečení, které můžete posléze vyhodit – můžete si nakoupit levné oblečení přímo na místním trhu. Pokud se nechcete barevných plískanic účastnit osobně, dávejte si pozor a raději oslavující davy pozorujte na dostatečnou vzdálenost, jinak se své dávce barevného prášku nevyhnete. Popravdě – nejen barevného prášku; zejména mladí lidé povzbuzeni v dnešní době také alkoholem po sobě a kolemjdoucích háží i ledaccos jiného... Přesto si ale tuto událost rozhodně nenechte ujít. Podívaná za to určitě stojí a a je pravým rájem pro nadšené fotografy.
