Vyhledat zájezd na mapě

Co nás spojuje a v čem jsme jiní?

Představy průměrného Čecha o Číně a Číňanech, utvářené převážně pod vlivem zpráv z evidentně zaujatých médií, popř. doplněné četbou beletrie (ať už se jedná o díla z per zahraničních nebo i čínských autorů – převážně ovšem z řad disidentů a v Číně samotné zakázaných autorů), bývají obvykle zatíženy mnoha předsudky a stereotypy. Tyto představy se obvykle týkají totalitního režimu, který zneužívá čínský lid a ovládá ho systematickou propagandou. Nebo jsou spojeny s materialistickou a konzumní společnosti ženoucí se za blahobytem a slepě oddanou uskutečnění snu o tom, jak se Čína stane světovou mocností. Popřípadě je Čína chápána a prezentována jako země s přetrženou kulturní tradicí a konečně i jako země s obrovskými sociálními rozdíly a zničeným životním prostředím.

Jak je to doopravdy?

Nelze pochopitelně tvrdit, že se tyto představy nezakládají na pravdě. Zároveň je ovšem třeba podotknout, že současná Čína je zemí kontrastů, zemí, která se dynamicky mění, a už jen proto je daleko složitější a rozmanitější.

ČíňanPozoruhodná je ovšem skutečnost, že kulturní bariéra mezi Čechy a Číňany není tak obrovská, jak by se mohlo na první pohled zdát, alespoň pokud se jedná o Číňany, s nimiž má průměrný Čech možnost se během svého výletu či pracovní cesty do Číny, na mezinárodní konferenci či při obchodním jednání s čínským protějškem setkat. Tato skutečnost vynikne zejména při srovnání s ostatními asijskými zeměmi, ať už se jedná o Blízký a Střední východ, Indii, či země jihovýchodní a východní Asie.

Důsledky diktatury, vzdělání a emancipace žen

Šedesát let trvající komunistická diktaturapřinesla Číně vedle zničení značné části hmotné i duchovní kultury také masivní sekularizaci celé společnosti. Tato skutečnost mimo jiné způsobila, že míra čínského ateismu a materialismu je plně srovnatelná se stavem ve společnosti české. Během tohoto období došlo též k bezprecedentní emancipaci žen, jejíž rozsah nemá pravděpodobně jinde v Asii obdoby.

Upozorňuji na tyto skutečnosti především proto, že největší kulturní rozdíly při interkulturní komunikaci s příslušníky asijských národů vyplývají z odlišného kulturně-náboženského zřízení, a projevují se tedy především náboženskými omezeními a odlišným přístupem k ženám. V případě Číny tyto faktory odpadají, zatímco ovšem vyvstávají jiné, zejména ideologické.

Ženy v chrámuPosledních 30 let v Číně probíhá rozsáhlá hospodářská modernizace a postupná integrace země do mezinárodního společenství, což přispívá ke zvýšení gramotnosti (ta dnes dosahuje asi 95 %), obecnému zlepšení úrovně vzdělanosti a životní úrovně (růstu střední třídy) a přístupu k moderním informačním a komunikačním prostředkům (třebaže cenzurovaným). Zároveň dnes mají obyvatelé čínských měst příznivé podmínky pro cestování a studium v zahraničí, v masovém měřítku využívají internet (opět cenzurovaný, nikoliv však tak, že by skrze síť této cenzury nebylo možné najít skulinky). To znamená, že Čína již zdaleka není zemí izolovanou a vzdělaná vrstva má poměrně slušný (ačkoliv často ideologicky zkreslený) přehled o dění ve světě.

Jazyková bariéra

Ve skutečnosti – a to si předem jen málokdo uvědomí – největší kulturní propast při jednání s Číňany představuje jazyková bariéra. Ačkoliv již od počátku tzv. „politiky reforem a otevření“ zahájené v 80. letech 20. století vláda různými prostředky usiluje o zlepšení úrovně znalosti angličtiny, Číňané (podobně jako Japonci a Korejci) anglicky zkrátka nemluví, a je to právě jazyková bariéra, na niž narazí každý návštěvník Číny a každý, kdo jedná s čínským protějškem, např. obchodním partnerem. Proto veškerá komunikace nutně probíhá prostřednictvím tlumočníka – pakliže se ovšem nerozhodnete podstoupit dlouhodobou a strastiplnou cestu studia čínštiny s cílem tuto propast překonat. Schopný a zkušený tlumočník, důkladně seznámený s čínskou mentalitou a kulturou, je tedy hlavní deviza a klíč k úspěchu při jednání s vaším čínským protějškem.

Číňané při jednání s cizinci

Obecně jsou Číňané k cizincům přívětiví a pohostinní, což se projevuje nebývale rychlým pozváním na společný oběd či večeři. Na druhou stranu jsou dnes také často citliví na protičínskou zaujatost některých cizinců. Je-li právě to váš případ, rozhodně jakékoliv její náznaky pečlivě skrývejte!

Čínská hostinaNejvhodnějším místem obchodního či přátelského jednání s Číňany je čínská restaurace. Krátce po seznámení vás Číňané mohou poněkud zaskočit bezprostředními otázkami typu: „Kolik máte dětí?“, „Co dělá váš manžel/-ka?“, „Kolik vám je let?“, „Kolik vyděláváte?“ nebo „Kolik stálo vaše auto/sako/pero?“. Nenechte se vyvést z míry! V Číně nejsou otázky tohoto typu považovány za nezdvořilé, naopak jsou projevem přátelskosti, ostatně vy se na oplátku můžete zeptat na to samé nebo se od vás taková empatická reakce dokonce očekává.

Vhodná témata při rozhovoru s Číňany

Mezi nezávazná a neosobní konverzační témata s Číňany, jež vám pomohou se sblížit, patří zejména hospodářská situace a hospodářský rozvoj v Číně a ve světě, dále pak politické události ve světě (nikoliv však v Číně!).

Vzhledem k tomu, že Číňané jsou národem gurmánů, bezesporu nejoblíbenějším odlehčeným tématem je jídlo – tedy čínská vs. západní kuchyně, místní speciality a delikatesy atd.

Čínské dítkoČíňané, a to včetně podnikatelů, ekonomů i techniků, jsou dnes velkými patrioty hrdými na svou kulturní tradici (jakkoliv přetrženou v období komunismu). Co je tedy rozhodně potěší, bude váš zájem o čínskou kulturu, popř. znalost některých památek z města, odkud právě oni pochází.

K oblíbeným osobním tématům, k nimž se během přátelského rozhovoru dostanete relativně rychle, patří rodina, zejména pak děti-jedináčci, o nichž Číňané mluví nejraději (a chlubí se jimi). Vzhledem k tomu, že v Čínědosud není běžné, aby muž starší 30 let a žena 25 let rodinu neměli, s tímto tématem se většinou nespletete.

Tabu při rozhovoru s Číňany

Během přátelského rozhovoru s vašimi čínskými protějšky je nezbytné zdržet se jakýchkoliv politických témat, zejména „lidských práv“ a „Tibetu“ a to hned z několika důvodů:

1) Tato témata jsou v Číně samotné naprosto okrajová a nevýznamná. Navíc v rámci povinné školní docházky a zpráv z médií o nich Číňané mají zkreslené informace, které považují za pravdivé. Pojem „lidská práva“je termínem západním, je důsledkem vývoje euroamerické civilizace a demokracie a v Číně (podobně jako v ostatních asijských zemích), pokud se s ním vůbec operuje (většinou ovšem ne), znamená něco naprosto odlišného než to, co si pod ním představujeme my. Vzhledem k tomu, že Čína nikdy skutečnou demokracii a myšlenkovou pluralitu nepoznala, pohled jejích obyvatel na to, co je správné a morální, se od našich hodnot liší. Hlavní „morální povinností jedince“ bylo vždy podřízení vlastních individuálních zájmů zájmům většiny – zájmům rodiny, společenství a státu. Čínská identita je postavena na kulturní „jednotě a kontinuitě“ a dále na „harmonii“ (snad jen malé dítě nezná oblíbený slogan čínského prezidenta „budujeme harmonickou společnost“). Podle představ Číňanů může být této harmonie dosaženo jen za předpokladu, že celá společnost bude spolupracovat.

Co se Tibetu týče, ten je považován za „odvěkou součást Číny“ a nic jiného Číňanovi nevysvětlíte. Pokud byste se přeci jen odvážili s tímto tématem začít, Číňan vás odbude s podobnými slovy: „Co vy, cizinec, o tom můžete vědět?!“

2) Číňané mají jisté povědomí o kritické medializaci Číny na Západě a považují západní média za „zaujatá“ a jejich zprávy o Číně za „neobjektivní“, „zkreslené“ až „lživé“. Bohužel zaujatost médií je obecná skutečnost a v diskusi o tom, která média jsou více a která méně zaujatá, se zřejmě nelze dobrat uspokojivého závěru.

text: Klára Štiplová
foto: China Tours
Fotogalerie k článku
Související články

Zajímavé zájezdy

Zde si můžete prohlédnout náš aktuální katalog.
Newsletter

Chcete pravidelně dostávat naše novinky? Zaregistrujte se zde!

Archiv newsletterů